"Abychom mohli seniorům takto přidávat, musíme vzít ze státního rozpočtu 18,5 miliardy. Výdaje na důchody jsou nejvyšší částkou v rozpočtu: 32% celkových výdajů státu". Je toto sdělení pravdivé?
Velmi často se probírá, kdo co řekl, zarazila mně jedna zodpovězená otázka na fb profilu ANO. Zarazilo mně, jak se nahlíží na důchody a jak se vedou výpočty. Na chyby jsem v diskuzi upozornila, netuším, zda se též dočkám odpovědi. Pojďme si to rozebrat:
_________________________ z Facebooku ___________________
“Přidat víc důchodcům a ne 40 korun, to je akorát na chcípnutí!” napsal jeden starší pán ministrovi financí na Facebook Andrej Babiš..
Pojďme si konečně do hloubky vysvětlit, jak to je s důchody a předejme slovo Babišovi: “První navýšení, které udělala naše vláda, bylo o 205 korun měsíčně pro rok 2015. Na rok 2016 bude v vyplaceno 40 korun, ale v únoru jednorázově dalších 1200 korun za rok, to znamená 140 korun měsíčně. Abychom mohli seniorům takto přidávat, musíme vzít ze státního rozpočtu 18,5 miliardy. Výdaje na důchody jsou nejvyšší částkou v rozpočtu: 32% celkových výdajů státu. V roce 2013 činily 382,8 miliard korun. Za rok 2016 počítáme se 401,3 miliardami.”
Mezi tím jdou podvody na daních do desítek miliard každý rok. Proto potřebujeme lépe vybírat daně! Potřebujeme, aby si všichni uvědomili, že opatření jako EET a kontrolní hlášení jsou nezbytná pro rodiče a prarodiče nás všech i nás samých, až odejdeme do důchodu. Žádáme všechny občany o tuhle nezvyklou věc: Být prozřetelnější a myslet státotvorněji než opoziční “pravicoví” politici, kteří se snaží zákony na účinný výběr daní zadusit ve sněmovně. My makáme a chceme od politiků kolem nás jen to, aby nás fakt nezdržovali.
_________________________________________________________
Nyní máme slovo my:
- Přidání roku 2016 činí 1680 Kč na důchodce a na rok (140x12 měsíců). Při počtu zhruba 3 milionů důchodců představuje zhruba 5 miliard. Na co potřebuje vláda oněch zbývajících 13,5 miliard?
- Částka 18,5 miliard představuje navýšení asi 500 Kč měsíčně na jednoho důchodce.
- Hlavní část výdajů na důchody jdou ze samostatného tzv. "důchodového účtu", kde příjmová strana je položka "důchodové pojištění", představující 27% z hrubé mzdy zaměstnance, výdaje představují vyplacené důchody. Rozdíl je hrazen ze státního rozpočtu.
- Vláda by se měla zamyslet, jak zajistit oněch potřebných 401,3 miliard na příjmové stránce. Zde se jednoznačně nabízí cesta zvýšení mezd, posun k evropským průměrům.
- Důchodci slouží jako rukojmí pro zavedení EET, vyplývá z druhého odstavce.
- Nic nezadusí hospodářství státu tak jako neadekvátní příjmy občanů. Nízká kupní síla, objemově malé odvody daní, včetně DPH a daně spotřební. Hrozí navýšení sazeb daní nebo jejich další strukturování.
- Výše důchodů, jejich správa a valorizace je jistou formou solidarity, zejména na poli mentálním a společenském. Nelze ji chápat jako zátěž ale jako výzvu dneška i budoucnosti.
- Dnešní důchodci se různým dílem podíleli na státotvornosti, mnozí tak činí i přes vysoký věk dodnes. Třeba na navrácení důležitosti některým veličinám, které ze společnosti pomalu ale jistě mizí. Následoval by dlouhý seznam a v něm dominoval výraz "důstojnost".
Do třetice: Určitě by bylo zajímavé znát názor ministryně práce a sociálních věcí, do jejíž gesce mzdy a důchody spadají. Také váš názor na rozpory ve sdělení. Tato věc se týká všech, pracujících, důchodů, celé společnosti. To "vysvětlení do hloubky" by nás mělo zajímat.
Do konce ledna odhlasujeme EET, oznámila koalice. Co když tam budou obdobné nepřesnosti jako ve vyjádření MF k důchodům? Mezitím se ruší II. pilíř penze, fungující pouhé 3 roky. Kdo nese převážnou část nákladů takto zaváděných a následně rušených zákonů? Důsledky jsou jasné - nedůvěra.
