Zvířecí politika

Asi už jste postřehli, že se ryze politickým tématům vyhýbám jako alergik senoseči. Není to proto, že bych neuměla skousnout různé politické pletichaření, ohlupování voličů, korupčení, odflinkknutá hlasování a divný slovník.

Mám prostě mnohem přítulnější vztah ke zvířecí říši a nelíbí se mi, že ji politika tak nestydatě zneužívá. Stačí zajít na nějaké politické shromáždění či nakouknout do poslaneckých lavic a už se líhne jedna parabola za druhou. Nevěříte? Tak já vám pár příkladů nezištně poskytnu. Naše krásná čeština zásobou výstižných přísloví neskrblí.

            Většinou to začíná už na předvolebních mítincích. Tam jsou někteří kandidáti o voličskou přízeň tak výřeční, že by vymámili na jalové krávě tele a snaží se nás přesvědčit, že by kuřeti neublížili. Jiní se ve voličích snaží vyvolat lstivý dojem, že s nimi husy pásli a přitom už se cítí být na koni. Skutečnost je však taková, že se jen třesou na to, aby se z nich co nejdřív stalo velké zvíře s hroší kůží, které se bude zabývat žabomyšími spory, kterým stejně bude rozumět jako koza petrželi a bude o nich hlasovat tak, aby se vlk nažral a koza zůstala celá.

            Volič by si však měl uvědomit dřív než za volební plentou, že každá liška svůj ocas chválí a zle je koni, kolem něhož osli hýkají.

            Ačkoli to mnohým posléze jde jako psovi pastva, přesto se cítí jak ryba ve vodě a nikterak jim nevadí, že za chvíli po nich ani pes neštěkne. Proto se nemůžeme divit, když ve sněmovně někdo spí jako dudek a pak při hlasování kouká, jako by mu uletěly včely.

            Nejhorší jsou ti, co hned po zvolení začnou mít chování řeznického psa a jsou drzí jako lázeňská veverka. V tom případě nám je hned jasné, že jim jde přece jen o to, aby se měli jako prase v žitě a proto jednají tak, že by od nich pes kůrku nevzal.

            Voličům pak nezbývá, než pomstychtivě doufat, že časem alespoň někteří naplní přísloví: oslu, když se dobře vede, jde na led tancovat. A jak vidno, stát se to může, jelikož mnoho politických kohoutů věří, že slunce vychází jen kvůli nim.

            Za chaos v hlavách voličů však nesou odpovědnost i média. Včera jsem si například pustila zprávy postupně na třech našich televizních stanicích a po shlédnutí tří různých reportáží jedné a té samé události mě napadlo jediné: člověk by se neměl nechat zastrašit svými vlastními názory.

            Pro tento případ vám ve finále mohu poradit jediné: Když pět lidí bude říkat, že vůl je kráva, říkejte to klidně také. Ale nechoďte ho dojit!

P.S. A pokud se vám bude chtít doplnit další podobenství, tak sem s nimi, budu jen ráda.