Díky za článek, okamžitě mě to hodilo zpátky do mého dětství. Já babičku měla, na tu dobu moderní, podnikavou, ale dost nervní ženu. Všechno a tedy i jakékoli sportovní přenosy, ale nejvíc detektivky na televizní obrazovce, ji naprosto iritovaly. Trávívala jsem u ní dost často večery a scénář byl vždy totožný. Začal pořad, babi si uvařila turka a zapálila cígo. Od poloviny pořadu pochodovala s desátou cigaretou po bytě a hulákala, ježišmarjá, proč tam leze, vždyť von jí zabije..... nebo si zlomí nohu... a tak podobně a tak podobně. Podotýkám, že v její přítomnosti jsem zpravidla nedokázala chytit nit a vůbec jsem nepobrala, o čem ten příslušný progam vůbec byl (a to včetně sportů), co se dělo například u hokeje, nelze ani publikovat. Babi už s náma na tomto světě není hezkou řádku let, ale její hlas mi zní v hlavě pořád .... a bohužel se jí taky začínám dost podobat, což není dobrá zpráva pro zbytek mé rodiny

Veľmi mám rada krasokorčuľovanie, ďakujem za pripomenutie, sledovávala som ho aj s maminou mojou kedysi, rada bruslím aj v lete aj v zime, peknú nedeľu.

Já jsem bohužel jen divačkou, sama bruslit neumím. Jako malá jsem při prvním zkoušení bruslení upadla, byl z toho otřes mozku a od té doby mám v sobě nějaký blok a už jsem se na brusle nikdy nepostavila. O to víc fandím těm, kdo jsou mistry.

Krasobruslení není jenom tanec na ledě. Jde něco víc, proto je sportem. Děkuji za milé vyprávění. Hezkou neděli

Ano, to jste definoval skvěle!

Když se dostala televize téměř do všech domácností tak prostě krasobruslení vedlo. Pamatuji se jako malá holka jak jsem vystřihovala a nalepovala krasobruslare do velkého sešitu..Jasně že vedla Mašková, Romanovi, Jackson ..věkem to odplulo a časem se zájem přeorientoval na jiné sporty..

Já jsem krasobruslení zůstala věrná. Celá léta ho pečlivě sleduji a vždycky je mi líto, když si některého závodníka oblíbím, když pak končí kariéru.

Na sporty jsem nikdy nebyla (i když jsem klamala tělem), vzala jsem si totiž sportovce a tak mám přehled "z doslechu" a leckdy také trnu, když sem tam na něco omylem kouknu...

Ludmilko, to já jsem ve sledování sportu mistryně světa .

Ale jo – něco málo si z mládí taky pamatuji: král roznožek Donald Jackson, sourozenci Romanovi, Mašková, Bělovousová-Protopov a spirála smrti, Zsuzsa Almássy, královna piruet Hasslerová (Hašlerka), Rodninová-Zajcev (nezapomenutelná Kalinka), Nepela, Torvillová-Dean (slavné Bolero), ...

Tak Maškovou a spol znám jen z televizních dokumentů, ale třeba Rodninovou se Zajcevem, ty už jsem jako holka vnímala, no a Torvillovou s Deanem a jejich Bolero, to byla paráda.

Krasobruslení jsem žrala tak okolo mých šestnácti až dvaceti let. Takže pamatuji hlavně Stoyka, Urmanova, Candelora, můj zájem opadal nějak po tom, kdy přestal jezdit Pljuščenko.

Můj děda pro změnu vždy hokejovém finále na MS, když hráli naši, vypínal deset minut před koncem televizi a lehal si na zem.

Šárko, s dědečkem jsi mě rozesmála, to je roztomilé.

U nás se koukalo jen na exhibice. Pak jsem jednou viděla soutěžní jízdy a exhibice mi od té doby přijdou hrozně nudné.

Nudné exhibice? A co salta vzad Phillipa Candelóra?