Verneovky je třeba zakázat

Jules Verne ve Vynálezu zkázy předpověděl atomovou bombu. Učili jsme se o tom ve škole. A teď po desítkách let od prvního přečtení této knihy se z různých pramenů dočítám, že se inspiroval skutečným příběhem chemika Turpina.

Když slyšíme jméno Jules Verne, hned se nám vybaví některý z jeho světoznámých románů: Cesta do středu Země, Dvacet tisíc mil pod mořem, Tajuplný ostrov, Děti kapitána Granta, Dva roky prázdnin, Patnáctiletý kapitán, Ocelové město, Cesta kolem světa za osmdesát dní… A přitom si představte, že v roce 1872 selhal jeho pokus dostat se mezi takzvané Nesmrtelné, to znamená stát se členem Francouzské akademie. Akademici sice udělili jeho dílu výroční cenu, ale "obyčejného autora knih pro děti" mezi sebe nepustili. Jak špatný úsudek prokázali. Vždyť o sto let později byl Jules Verne nejpřekládanějším autorem krásné literatury na světě! Podle statistiky UNESCO byl toho roku přeložen 128x.

V době dospívání jsem Verneovky četla s nadšením. Nejvíc jsem milovala příběh patnácti kluků, jejichž prázdninová plavba končí ztroskotáním na březích pustého ostrova v jižním Pacifiku. Nejmladšímu bylo osm, nejstaršímu čtrnáct let. Snaha a boj městských školáků o přežití, síla jejich přátelství, obětavost i odvaha mě okouzlovaly. Střídavě jsem milovala Brianta a Gordona, protože my holky umíme věnovat své nejkrásnější city i literárním hrdinům. Jde samozřejmě o román Dva roky prázdnin a nikdy nezapomenu na ten báječný pocit, když jsem knihu četla úplně poprvé.

Čtenářsky opatrnější jsem byla u knih, kde občas nad příběhem vítězily technické popisy různých vynálezů, protože s technikou, s tou já jsem na štíru dodnes. A tak mě v těchto románech zaujalo hlavně to, jakým technologickým vizionářem musel pan Verne ve své době být. A dnes musím polykat hořké pilulky, které mi někteří odborníci ordinují odhalováním toho, že kolem Julese Verna se to hemží různými mýty, které je potřeba zlikvidovat. A tak se občas dočítám, že spisovatel ve svých románech fakticky nepředvídal stovky vynálezů, jak jsme si dosud mysleli, on prý jen šikovně až geniálně pečlivě sledoval aktuální vývoj soudobé vědy a techniky, měl obrovskou knihovnu a archiv, dělal si výpisky z novin a odborných časopisů a sledoval v daných oborech vývoj. Takže prý mnohé z jeho románových objevů již byly objevené, jen ještě nevešly ve všeobecnou známost.

Traduje se, že ve Vynálezu zkázy autor předpověděl atomovou bombu. Učili jsme se o tom i ve škole. A teď po desítkách let od prvního přečtení této knihy se z různých pramenů dočítám, že se Verne inspiroval skutečným příběhem chemika Turpina, jenž objevil velmi výbušnou chemickou sloučeninu, ale protože nebyl spokojený s odměnou, kterou za ni obdržel, a ještě začal svoji francouzskou domovinu obviňovat, že jeho objev tajně prodala do ciziny, byl obžalován z velezrady a skončil ve vězení. Kauza to prý byla v té době známá a Verne se jí nechal inspirovat. Když se pak Turpin z vězení vrátil a knihu si přečetl, dal spisovatele k soudu. A Jules Verne nemluvil pravdu, když tvrdil, že se jedná o podobnost čistě náhodnou. Dochoval se prý totiž dopis, který ho usvědčuje, že pracovní název díla byl právě "Turpin“.

A víte co, ať je to, jak chce, nic to nemění na tom, že Jules Verne je jedním ze zakladatelů žánru vědeckofantastické literatury, skvělým vypravěčem příběhů a jeho dobrodružné knihy těšily několik generací čtenářů. Mrzí mě jen, že dnes jeho dílo mládež neláká. Jako knihovnice vidím, když si občas v rámci školní doporučené literatury pro Verneovku přijdou, jak protáhnou obličej. Knihy mají hodně stránek, a tolik textu, a málo obrázků… Když dětem navrhnu, že by se při výběru měly nechat inspirovat především tím, o čem příběh je a jestli je téma zaujme, tak jsou zaskočeni, protože tato výběrová priorita je dosud nenapadla. A přitom řešení, aby se mladí po těchto románech začali pídit, je snadné. Což Verneovky zakázat?

Před 190 lety - 8. února 1828 - se Jules Verne narodil. Pokud si chcete toto výročí připomenout nějak stylově, vzdejte mu hold přečtením některého z jeho dobrodružných románů. Nebo si v něm alespoň zalistujte. Možná vás překvapí, že se vám i po letech bude líbit.