Včera se ze mě konečně stal rebel

Uznejte, že už bylo načase, protože nechat se stále jenom vláčet okolnostmi, to z nás hrdiny neudělá.

Určitě chápete, že když mi pondělí začalo odjezdem do slánské nemocnice na odběry krve, na ultrazvuk, na kontrolu k ambulantnímu specialistovi, a to vše nalačno, a že vietnamský prodavač, kterému jsem u pokladny předala vybraný pár bot, se mrknul na podrážku s vyznačeným číslem jejich velikosti, přeměřil si mě dvakrát potutelným pohledem, pak se uchechtl a řekl: „velká noha“, a pak mi o dvě minuty ujel autobus a musela jsem hodinu a půl čekat na další, tak se nedivte, že rozhodně nechci vyhovět rozhlasové moderátorce, která každému z nás posluchačů – tedy i mně - ráno bujaře podsouvala názor, že prý jaké si udělám pondělí, takový budu mít celý týden.

Nebudu! A basta fidli, nebudu! Zachráním se, stávám se pro tento týden rebelem.

P.S. A v neděli vám dám vědět, jaké to bylo.

Ale příští týden si k tomu Vietnamci zajedu pro nějaké hodně prťavé pantofle, abych mu zamotala hlavu… a pak je věnuji sestřenici. Jo a ty moje nové polobotky mají velikost 42 a fakt mi jsou.

obrázek: chatgpt.com