Červenou mám ráda, odstartovala jsem tedy prohlídku od ní.
Z.O.
Zelená bývám v autě pravidelně, ale ne takhle krásně.
Z.O.
Další červená krása, začínám roztávat.
Z.O.
Tak tímhle bych se možná i svezla, ale musel by mít dokořán otevřená okýnka.
Z.O.
Věděli jste, že někteří veteráni mají obličeje?
Z.O.
Vím, že pro technické fajnšmekry je to zajímavá podívaná, ale mně zvednutá kapota a odhalené útroby vždycky připomínají situaci, jako by dámě někdo nadzvedl sukni a teď se všichni kouknou :-)
Z.O.
Některé automobily již měly připravené pasažéry.
Z.O.
... ale není pasažér jako pasažér.
Z.O.
Sluníčko pálilo tolik, že jsem občas fotila popaměti, proto našemu Mariánskému sloupu chybí vršek. Ale i tak památka na oběti morové epidemie vypadá ve společnosti veterána skvostně.
Z.O.
Tak tímhle bych mohla jezdit bez obav. Ale jen jako náklad.
Z.O.
Pro Citroeny jsem vždycky měla slabost. Ony pro mě evidentně ne, proto jsem žádným nikdy nejela.
Z.O.
Modrá je dobrá, už je to tak.
Z.O.