Náš telocvikár vždy hovoril-športom ku zdraviu a trvalej invalidite.

Ano, to je oblíbená hláška. Zajímalo by mě, jaké váš tělocvikář rozdával známky.

Tělák byl horor, i když u toho nebyli kluci.

Já bych místo specializovaných gymnastických cviků bývala upřednostnila třeba badminton, to se člověk taky pohybuje a moc ostudy u toho neudělá .

...s já pořád, už hodně dlouho čekám, že se alespoň jednou jeden tam klacek pod tíhou rotace těla stipne až zlomí a že gymnastka odletí krásným obloukem někam do zákulisí. Něco zlého tim nemyslím , jen si představuju ten let...

Těším se na další makronky a zdravím.

Nic zlého...ne něco zlého... oprava.

Klobouk dolů, zvládla jste toho gymnasticky výrazně víc než já. Kladina byla pro mne nepřekonatelné břevno, pokud jde o hrazdu, zvládnul jsem akorát výmyk. Ale ten střihnu i po šedesátce. Měl jsem vždycky silný ruce, třeba jsem se nikdy nenaučil "správně" vyšplhat po provazu (tzn. zamotat nohy do lana, abych se jimi posunul výš), vyšplhal jsem bez přírazu. Na základce jsem nesměl házet na dálku krikeťákem, protože jsme byli v ročníku dva, kdo přehodil celé školní hřiště a krikeťáky se už nikdy nenašly.

Gymnastický zážitek pak mám z gymplu, kdy jsme překonávali roznožkou koně na dél. Já jsem si při prvním pokusu sednul na prdelku přesně na konci koníka, na zadku jsem skončil na žíněnce za ním, nicméně jsem zachyboval, neboť jsem se ohlédl. A protože jsem nikdy extra lehkej nebyl, tomu koníkovi šly po mé akci zadní nahoru a já myslel, že mne zavalí.

Tuto disciplínu jsme pak v tělocviku trénovali až do čtvrtého ročníku (od té doby jsem na koně vždycky naskočil obkročmo a dál jsem nešel...), kdy mi ve finále profesor Petr Skalský pošeptal před výkonem, že jestli to dám, fdostanu jedničku z tělocviku. A já jsem zavřel oči, koně naslepo přeletěl a vylepšil si mizernej průměr.

Páni, jestli střihnete výmyk i po šedesátce, tak to tedy klobouček, jak se dneska říká! A děkuji za skvělou koňskou historku!!!

Jinak vrchol mého šplhu po laně bylo, že jsem se asi dvěma přítahy posunula kousek nad palubovku a tam zůstala viset, dokud mi tělocvikář nedal pokyn, že můžu dolů.

Tak vidíte, vy jste měla předpoklady pro medaily, kdybyste ty svoje techniky pořádně vybrousila a nevzdala to. Já žádné neměla. Na bradla jsem se pověsila jako opice, zhoupla jsem se a když mi učitelka chtěla pomoci nahoru, tak jsem rychle spustila pokrčené nohy na žíněnku. Nepomohlo přesvědčování, že mi nahoru pomůže, to tak, a jak se dostanu dolůTo abych sletěla? Žádná sokolka ze mě nebyla.

Ivanko, ale určitě jste vynikala v jiných tělocvičných disciplínách. Tipuji, že jste třeba dobře běhala, nebo jste v basketu nejlíp mířila do koše.

Mně se líbí výrok pana Jiřího Suchého. Když se ho ptali na příčinu jeho dlouhověkosti, odpověděl: Nikdy jsem nekouřil, nepil a nesportoval.. Ani jednu podmínku, tu třetí částečně, jsem nedodržel, Takže se vysokého asi nedožiju, i když jsem blízko osmdesátky.

No to je ale krásné nedodržení. Vždycky říkám, že nás věk nesmí zdržovat od radosti ze života .

Je tam navíc jedno slovo, medaile. Mělo to být za tento prvek bych visela.

Hezkou neděli

Vašek

Vašku, vy jste mi to vylepšil

Myslím, že výmyk na hrazdě se mi povedl naposledy na vejšce. Ještě v cca třiceti letech se mi povedlo salto.

Dneska bych si asi zlomila páteř.😀

Takže jediný pohyb, při kterém si neublížím, je chůze:-))

Jůů, Šárko, ty jsi zvládla salto? No páni, tak to smekám.

Připomněla jste mi hodinu tělocviku. Skákaly jsme přes švédskou bednu. Nahoru do dřepu, pak na žíněnku a kotoul. Učitel na nás pořád ječel, ať to děláme pořádně, že skáčeme málo, že se bojíme atd. Tak jsem mu chtěla předvést, že se fakt nebojím. Bylo to v sedmé třídě, tou dobou už jsem měřila asi 175 a hubená jsem nikdy nebyla. Skočila jsem správně, dostatečně nebojácně, jenže jsem špičkou cvičky škrtla o bednu a vzala to šipkou dolů. Plácla jsem sebou na žíněnku jako žába a jela na ní přes celou tělocvičnu. Nic se mi nestalo, ale nemohla jsem se zvednout, jak jsem se válela smíchy. Být už tehdy mobily, je to dodnes na YouTube

Tedy Milenko, tomu říkám skvělá historka. A s těmi mobily máte pravdu, mohly jsme být dneska obě hvězdami internetu .