Byl to Ernest Hemingway....Farewel to arms....

Pane Marku, děkuji za zastavení, ale měl jste číst i blog, nejen nadpis.

Heč, my už víme, kde podat PPL, Balíkovnu, že do Z-boxu nedávat bez smártfounu se zapnutou polohou. Ale kdy má otevřena pošta, to zatím ne.😅

Klárko, koukám, že lékárna poskytuje služby všeho druhu, zkrátka informační středisko bez akreditace .

Zdeni, dneska to bylo prima čtení ...

Ani příspěvků čtení nebylo k zahození ...

Milá Vlastičko, moc děkuji a veršíku si vážím!!!

Parádní blogSbohem armádo jsem četla a Loučná se vlévá do Labe u Sezemic, kde to dobře znám

Jéé, Jitko, tak to bys mi taky mohla dělat asistentku, už jsem to nabízela Honzíkovi, beru vás oba, jo?

Pobavilo. Ja poznám virtuálne Květušku, knihovníčku z Modřan a tá tiež má veľa zábavných historiek.

Tyto historky právě přináší práce s lidmi a jsou roztomilé. Já jsem za ně vděčná. Určitě i já v jiném prostředí, kde to tak neznám, občas položím divnou otázku a ti místní taky musí tlumit smích. Jsou to takové laskavé trapasy.

I jako neknihovnice občas dostávám neuvěřitelné otázky. Přestala fungovat pračka, ještě v záruce. Mladý muž, podle hlasu tak 25 let, na zákaznické lince se mě 10 minut vyptával: Je pračka řádně v zásuvce? Vyčistila jste šuplík na prášek? Pak přešel k: Jaký používáte prášek? Vyváříte? Jak často? atd. Po 10 minutách jsem to už nevydržela a vybouchla jsem: JÁ PERU DÝL, NEŽ VY JSTE NA SVĚTĚ!

Minulý týden byl problém s internetem, něco šlo, něco ne. Internet ano, televize ne, u některých stránek nekonečné načítám, načítám, načítám a nakonec nelze zobrazit. Po chvíli chatováním s podporou jsem už měla pocit, že jeden druhého považujeme za cvoka Jste teď připojená přes ten router, s kterým je problém? Samozřejmě, jak jinak bych zjistila, že je problém a jak jinak bych zjistila, že už je všechno v pořádku. Internet Vám funguje? Všiml jste si, že si píšeme?

Paní Milenko, tak tohle by si zasloužilo samostatný blog. No to je hrozný, i když úsměvný.

Smějeme se ostatním, ale ruku na srdce, určitě se nám všem stalo, že položil podobnou otázku. Jednou večer, už dost unavená, jsem počítala na kalkulačce průměr z 10+10+10+10

ano, to se prostě může stát, jak se říká, jenom zaživa. Já mám pro tyto situace pochopení. Sama říkám, že bych nemohla do žádné televizní soutěže, že bych trémou určitě zvorala zrovna otázky z literatury. Jó u televize, to je člověk chytrej, ale umím si představit tu atmosféru, kamery, osvětlení, fůra lidí... kdepak, ani za nic a před všemi, kdo se do toho pustí, smekám.

Kde jsou ty doby, kdy jsem měl "normu" jednu knihu denně. Chodil jsem si je vypůjčovat do knihovny na Mariánském náměstí v Budějcích. To se mi ještě líbila beletrie. Dnes její čtení pokládám za ztracený čas. Můj nejoblíbenější autor byl E. M. Remarque, ale četl jsem všechno s chutí. Něco i vícekrát. I tendenční tituly a přiznávám, že jsem byl médii i školou zblblý podobně jako je dnešní mládež a i někteří zdejší diskutéři. Stará pevnost - Beljajev, Jak se kalila ocel - Ostrovskij, Příběh opravdového člověka - Polevoj, Vydrželo mi to až do vojny. Sloužil jsem v Podbořanech a přečetl celou knihovnu - bral jsem to systematicky - po policích.

I já mám tyto knihy přečtené. Svého času jsem si s chutí přečetla třeba Annu Kareninovou a Puškinova Oněgina. Z Oněgina ještě dnes umím zpaměti celý Taťánin dopis. A pak jsem propadla nadšení z Jarmily Loutkové. Není římského lidu a Navzdory básník zpívá, ty jsem milovala. A Rostandova Cyrana si dodnes čas od času přečtu s nadšením. Avšak jako knihovnice jsem postupně "musela" načíst spoustu jiných knih, abych byla čtenářům užitečná. A věřte, že každá kniha, která člověku přinese pohodu, klid, úsměv či zamyšlení, nebo naopak napětí, vzrušení třeba z dobré detektivky, to všechno je pro čtenáře báječné. Záleží na momentálním rozpoložení. Já teď marodím a čtu skvělou detektivku. A moje 82 letá maminka právě čte knihu o největších vojevůdcích v české historii.

S tou všeobecnou vzdělaností je to různé. Vždyť před rokem přímo "zářil" jeden z prezidentských kandidátů na besedě se školáky, kteří z něho měli docela nefalšovanou legraci. A snad už jen pamětníci se pamatují na výrok Antonína Zápotockého, který zcela vážně pravil, že dělník který si přečte Rudé Právo je více vzdělán než absolvent čtyř semestrů na vysoké škole. A pak se divme!

Tak teď jste mě rozesmál, sice to, o čem píšete, je vlastně velice vážné, ale nemůžu si pomoct, zasmála jsem se.

Zasloužená karma Jinak odpověď na titulek zní: Ernest Hemingway. Též zfilmováno v roce 1957. V roce 1996 pak na motivy knihy vznikl film Láska a válka.

Milý Jene, děkuji Vám. Film z roku 1957 znám, sice je to už dávno, co jsem ho viděla naposledy, ale Rocka Hudsona si v něm pamatuji. Lásku a válku z roku 96 jsem bohužel neviděla. Asi bych si to měla někde najít a porovnat.