Děkujeme za pochopení.
L79u64d27m89i66l87a 80S90v27o15z95i22l41o68v73á
Zdeňko, já vlakem dojíždím denně do práce i z práce. Ale rána bývají klidnější, protože se ještě skoro každý vidí v posteli. Odpoledne a hlavně večer člověk často zažije věci.
Z64d97e73ň77k52a 67O29r36t62o85v65á
Já vlakem jezdím občas, ale ráda. Toto byl kupodivu ranní spoj.
P68a83v82l96a 66K11o20l86á50ř76o73v74á
Některé dětičky jsou fakt "výživné", ale občas mám sto chutí "naplácat" jejich dospělákům.
M30a60r37e52k 65V64a27l77i61č31e81k
Vždycky jsem se oklepali, když někdo řekl : to za našich času nebejvalo. A tak se tomu rád vyvarovavam i teď. A když už jsou alotria moc, tak...treba zahartusim.
Z33d25e94ň19k71a 64O94r97t96o28v29á
Marku, Vás bych ráda slyšela hartusit. Jinak děkuji za návod, zdá se dobrý
V75i46k18t84o62r 61S57v79o48b33o54d54a
Klasika, celý vagón se jen pohoršeně rozhlížel po průvodčím, ale nikdo jim neřekl ani půl slova. Pak doma všichni plačtivě vyprávěli rodinám, nebo šli napsat na internet, jak strašlivě celou cestu trpěli. Nevychovanci tak neměl vlastně nejmenší tušení, že dělají něco špatně, nebo že by to někomu mohlo vadit, takže to příště udělají znovu.
Neříkám, že je dobré situaci rovnou vyhrotit a po dotyčném klackovi rovnou nějak agresivně vyjet a vyhrožovat fackami, ale dokud se nenaučíme někoho slušně napomenout, budeme holt trpět.
Mockrát jsem umravňoval nějaké rozjívené puberťáky, vždy ze začátku slušně ve stylu "pánové nechcete se trochu ztišit, tohle je tramvaj, nejste tady sami". Chce to striktně, sebevědomě, ale ne přímo bojovně, ovšem rozhodně ne ustrašeně a poníženě.
Tak v 80 % případů to zabralo a byl klid. Občas mě nějaká zvláště drzá partička poslala do háje, ale už se mi stalo i to, že se následně ozval některý další spolucestující, což mělo obrovský psychologický efekt a klackové okamžitě vycouvali. Puberťák najednou vidí, že se v plném vagónu proti němu zvednou dva tři lidé z různých stran a uvědomí si, že by se také mohli zvednou úplně všichni a do takového konfliktu prostě nepůjde.
Tohle je strašně důležité. Nebojte se ozvat, zastaňte se sebe navzájem, postupujte společně. Když budete sedět, čučet raději stranou a dělat, že nevidíte, tak holt budete do smrti trpět. A přestaňte používat logiku - vždyť on se mě určitě nikdo nezastane. Takhle se to nastavení společnosti nikdy neprolomí. Zastaňte se sami někoho, 30 lidí kolem to uvidí a zanechá to v nich stopy a příště už budou sami odvážnější a někoho se zastanou. Je to řetězová reakce, kterou je potřeba spustit.
Samozřejmě je nutné používat mozek a vyhodnotit dobře situaci. Pokud jsem samotná babka, jdu někde sama noční ulicí a hlučí tam 8 ožralých ukrajinských dělníků, tak bych je asi napomínat nešel. Pár uřvanými puberťáky v narvaném vlaku bychom si ale život otravovat neměli nechat.
P45e91t18r 87K54o91v68a83ř54í37k
To se zkusit dá, ale většinou už jsou tak oprsklí, že vás pošlou do háje. A je úplně jedno, kolik lidí se současně ozve. Jak postupovat dál, když na něj nesmíte sáhnout?
K16l95á86r78a 78T11ů40m66o10v83á
Přesednout je ještě dobrý. Včera jsme jeli pozdě večer narvanou tramvají a zezadu se neslo: "Woe, to je jak v japonskym metru, píp tramvaj, už nikdy nejedu tramvají." Ty čtyři zastávky byly dlouhý...
Když jsem jako dítě i jen minimálně "ujela", měla jsem prohřešek na talíři několik let při každé příležitosti.
Z79d12e65ň30k81a 82O58r59t38o32v78á
Klárko, jsem fakt ráda, že při těchto móresech u nás nemáme ještě tramvaje a metro, stačí linkový autobus a motoráček.
M82a19r13i39e 23Š73í91p69k49o30v15á
No, po ránu mě to tedy moc, Zdeni, nepotěšilo. Jsem na ty nevychovance bez zábran (mantinelů), resp.na jejich nevýchovu, tedy rodiče, alergická.
Asi bych to nevydržela...
Z59d26e23ň47k48a 62O20r30t43o36v87á
Popravdě, Maruško, čekala jsem ránu každou chvíli
J16a71n 42Š19i55k
Výchova ke slušnosti a zdvořilosti je některými mylně považována za potlačování osobnosti nebo za slabost. Nemám rád paušalizování: dříve to tak nebylo, dneska je to horší a špatné. Není to pravda. Jen jsme to každý v rodině měl a zažil jinak. Dnes chodí mladí s dětmi daleko více do restaurací nebo více cestují a proto jsou řvouni více vidět. Dříve prostě více běhali po hřišti nebo doma. Líbí se mi jak píšete, že jste se vyptávala a rodiče se Vám věnovali a povídali si s Vámi. Je to vidět i na Vašich článcích, viďte Děkuji za tento a přeji hezký den
Z31d57e13ň93k14a 69O75r71t27o92v17á
Děkuji za přečtení i za názor. Naštěstí mi tuto opravdu nepříjemnou příhodu kompenzuje fakt, že k nám do knihovny chodí mnoho mladých rodičů, kteří posedí s malými dětmi u knížky, předčítají jim, povídají si, vysvětlují. To je pak pro mě úplný balzám.
Příjemný pátek Vám přeji.
P24e51t23r 74V28o15n13d68r44á19č95e27k
Je pravdou, že dnešní děti nemají žádné zábrany a nectí žádné hodnoty - jejich hlavní prioritou je telefon s přístupem na internet
Kolem našeho domu chodí lidé od vlaku a omladina dnes chodí ve skupinkách a všichni mají hlavy skloněné k telefonům - to je celý jejich svět - když mě bylo 12, tak jsme se domlouvali, jestli si půjdeme začutat s mičudou , nebo vyrazíme na kolech
Z12d45e75ň22k76a 47O69r30t66o51v44á
To jste mi připomněl příhodu z loňských prázdnin, kdy k nám do knihovny přišel devítiletý kluk s míčem v podpaží a s knížkou, kterou šel vrátit. Tvářil se smutně. Slovo dalo slovo a z kluka vypadlo, že si nemá s kým zakopat, protože venku nejsou žádní kamarádi. Celé dopoledne je obcházel a vyzýval k pobytu na hřišti (a že u nás jich máme několik a pěkných), ale marně. Ven jít nikdo nechtěl. Bylo mi za něj smutno. Vybavila jsem si, že nás nemohli rodiče dostat domů na oběd, jak se nám nechtělo přerušit vybíjenou nebo něco stejně důležitého, co jsme prováděli venku.
D65a54n26a 45A18d86á97m30k40o34v21á
Tak to je hodně nemilý zážitek. Přemýšlím a nic mě nenapadá. Ono je to těžko když je rodiče takto vychovávají.
Z55d25e30ň83k46a 36O33r22t37o29v22á
Když to řeknu jemně, tak byli opravdu hodně bezohlední. A na konečné i pomlácení.
M37i81r36o32s15l51a59v 50B72u57č95e95k
Jsou okamžiky, kdy vzdělání, věk, vlastní názory ap. jsou člověku k ničemu - protože se jich dobrovolně vzdává. Oddává se do vůle jiné - Model fronty, čekárny a tam patří ii to hromadné cestování. Bavím se tím, že pozoruji. Od ubíhající krajiny, až po Vámi popisované. Jde o nevyčerpatelnou studnici poznání - cosi podobného knize příběhů. Říkám si, i tito malí kluci, jejich matka se chtějí mít lépe. Radostněji žít - uplatnit se, být prostě šťastni. No, jdou na to zajímavě ....
Z39d20e27ň14k48a 14O84r84t30o56v29á
Zatím po té důležité cestě dupou v nevhodných botách, snad se včas přezují.
- Počet článků 513
- Celková karma 33,13
- Průměrná čtenost 2178x
Facebook: Zdeňka Ortová, BLOG, BLOK, BLOČEK:
https://www.facebook.com/people/Zde%C5%88ka-Ortov%C3%A1/100006730388524