Nikdy jsem okurku na čelo nezkusila, tak to také v horkém dni vyzkouším.

Ivanko, okurková slupka na čelo, to je zaručené osvěžení. Já mám moc ráda i okurkový nápoj, vždycky v létě do džbánu nakrájím salátovou okurku, zaliji vodou a nechám vylouhovat, přidám i mátu a jako chladný nápoj je to vynikající a osvěžující.

Krásnej jednorožec 😂

Člověče, ten jednorožec mě nenapadl. Tedy jako ne že by mi něco udělal, jen jsem na něj nepřišla .

Moje kolegyně z ORL jela jednou domů tramvají s tím kulatým zrcátkem na čele. I jí bylo divné, že lidi na ni nějak divně hledí....

Tak to je taky půvabná příhoda, kdy člověk, kterého se to týká, nejdříve opravdu netuší, proč jsou pohledy ostatních tak zvláštní.

Dodatečně blahopřeji...

Rozmarýna opravdu oživuje paměť a navrací duševní i fyzické zdraví. Měla jsem krásnou, ve velkém květináči asi metrovou, a když kvetla spoustou modrých kvítečků, dokázala jsem se na ni dlouho, dlouho dívat - už jen to koukání mě drželo při zdraví. Bohužel, byla příliš rozmarná a zjara mi odešla. Vyzkouším klidnější dobromysl, ta žije - už jen ten název slibuje podobné účinky jako rozmarýna

Děkuji, Jarmilko. No řeknu Vám, že se mi nikdy nepovedlo rozmarýnu kvalitně pěstovat, vždy jsem o ni nějakým nedopatřením přišla a moc to mrzelo.

Nevylučuji, že tu dobromysl taky zkusím .

Jejda, tohle jsem dřív taky dělal. A správné dámě sluší i ten okurkový špunt. 😺

Abych pravdu řekla, pokud si čtenáři odhlasují, že mám obsluhovat takto vyzdobená, půjdu do toho zase .

Vážená paní knihovnice, víte, jak si bez okurky na čele vytvořit pověst, na jejímž základě spolehlivě - v mém případě - odradíte všechny dívky v okruhu 250 km s opcí na dalších pět set? Na sklonku základní školy, nedbajíc na socialistické varování „Kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás“, moje vlasová pokrývka dosahovala nadlimitní délky. Matka se mnou marně bojovala a tak se mě pokusila zničit, protože mě pořád ještě živila, dehonestující úpravou. „Doma budeš nosit ,kočky’,“ pravila rezolutně. (Na vysvětlenou, kočky byly dva culíky uchycené gumičkou někde na horní části hlavy, hezky jeden doleva, druhý doprava). Když jsem ani tohle nevzdal, dodala mstivě: „A s beruškama!“ Opět vysvětlím, že plastové berušky se používaly na ony stahující gumičky. Když jsem se takto vyparádil, zazvonily u dveří dvě spolužačky - při pohledu na mou visage ani neřekly, co potřebovaly a vyklidily bleskově pole. Téměř celou osmou třídu pak na mě stále větší část základní školy hleděla podivně - a jenom dodávám, že sejmutím berušek jsem to příliš nevylepšil.

Richarde, přiznávám, že být vašimi spolužačkami, tak takový pohled bych už nikdy z hlavy nedostala .

E.T. volá domovPobavilo, Zdeničko, ale hlavne, že uhorka zabrala. Díky za tipy od babičky.

Janičko, zabrala, určitě ji použiji opět, ale musím si líp pohlídat konec polední přestávky .

Jsi princezna se zelenou okurkou na čele.😆

Jéé, děkuju... a princ nikde, asi pěstuje ty okurky.

Také jsme si s maminkou dávali špičku okurky na čelo, když bylo vedro.

Vašek

To jsem ráda, že máme podobnou zkušenost, ta okurka opravdu báječně osvěží.