Holky na těch střílečkách asi závislé nebudou a kluky to přejde až rozepnou první podprsenku.

Pane Josefe, to je skvělá poznámka, děkuji!!!

Omlouvám se, ale tohle je hloupost, nejvíce kreativní s touto logikou byli tedy děti v pravěku. Každá nová generace má něco, čemu starší nerozumí. Dítě, které dnes hraje hry, i když třeba střílečky, muže mít fantazii a kreativitu stejnou, nehledě na ty spousty her, které rozvíjí kreativitu násobně více než pastelky. A ti nekreativní děti bez pastelek nejsou kreativní ani dnes. Dvourozměrné názory na to co je správný způsob trávení volného času jsou to co nejvíce škodí.

Jenže o tom tak nějak paní píše, že vy jste to nedočetl do konce. :-D

Tak ma napadlo, že závislosť na vidohrách existuje a na knihách?

Janka, pokud taková závislost existuje, pak je to ta nejušlechtilejší závislost, jakou si umím představit.

DYCKY KNIHA! A tobě

Jupííí, děkuji!!!

Je to trochu děsivé. Nechť je nám útěchou, že všechny starší generace vnímaly svoji dobu jako mnohem lepší než je ta nová a nová jim připadala jako úpadek. Nevíme, jaká je doba před námi a co ty naše děti čeká. Každopádně tento vlak se rozjel a už ho nejde zastavit. Pak už jedině zásah vyšší moci. I to se může stát. Ale dokud tu jsou lidi, kteří stále umějí vidět krásu v životě a umějí ten život život, tak je tu snad pořád nějaká naděje, že se to úplně nezvrtne.

oprava: umějí život žít a užít si

Dříve si děti hrály na válku, na Indiány, na bandity, ale při těch videohrách je to takové horší, všechno vypadá skutečně, až na to, že pokud zemřou, nic se neděje, začnou novou hru. To si myslím vůbec neuvědomují, když potom vezmou skutečnou zbranˇ a jdou likvidovat svoje vrstevníky... Děti by se měly učit kráse a zodpovědnosti a cítit, že jsou milovány... Nevím, jsme, jako lidstvo, na špatné cestě...

jako herni vyvojar, Vam muzu rict, ze jste uplne mimo

zlate hrani her proti tupemu sledovani tupych videi. V pocasi, jake bylo o vikendu, ale povazuji za nesmyslnou i tu navstevu knihovny...

Ajaj, to s Vámi nemohu souhlasit. Jakékoliv povstání z křesla a ochota se sejít s milými lidmi mimo svůj domov, je skvělé prožití volného času. Ať už se sejdeme v knihovně či v kavárně, je to dobrá volba.

Ja bych vsechny ty internety zakazala!

Promiňte, ráda bych reagovala, ale Vaší větě nerozumím.

Předškolní děti by mobil vůbec neměli dostat do ruky...

K tomu se vřele připojuji!

Nedávno nás předjeli na kole tři mladí kluci. Říkal jsem si - konečně taky nějací mlaďoši, kteří se hýbou a nečučí jen do mobilu. Za chvíli jsem je ovšem dojeli, "usalašili" se u nějaké zídky, všichni tři čučeli do mobilu a evidentně neměli v plánu pokračovat v jízdě.

Ajajaj, to je až k pláči. Nedávno jsem jela vlakem z Prahy do Kralup a všichni školáci, kteří přiběhli s taškama na poslední chvíli, a na které jsem ze svého sedadla viděla, okamžitě vylovili mobily a už od nich nezvedli zrak. Oni si ani spolu nepovídali, jen ťukali do klávesnice. Ráda vzpomínám, když jsem coby středoškolačka jezdila autobusem domů, jak jsme se na tu chvíli těšili už od rána, protože jsme se s ostatními studujícími Velvaráky sesedli co nejblíž a vyprávěli jsme si zážitky ze školy, všechny legrácky a plánovali si, co budeme dělat odpoledne.