Pěkné (a možná i symptomatické) vyprávění. Potěšil mě ten humorný závěr.

Moc Vám, Marku, děkuji. Chtěla bych v této rozblázněné době najít vždy chvilku pro úsměv a poslat ho dál.

Vybavuji si, jak jsem jednou nic zlého netuše kráčel novou halou pražského Hlavního nádraží a najednou někdo zařval: „Lupiči! Ukradli milion!“ Nastala obvyklá reakce, zděšení lidé se otáčeli až do chvíle, kdy stejný hlas klidně pokračoval: „Večerní Praha.“

Tím chci říci, že pokud přijde mladík s ušima jak vypůjčenýma od Červené karkulky a s ostychem vykoktá: „Máte Pohlavní choroby,“ může se dočkat dvou reakci: a) No dovolte, vy chlíváku! Jsem spořádaná a věrná žena! nebo b) Jo, najdete je hned vedle Sexuálních poruch a příznaků Impotence - stěna naproti.

To bylo ve filmu Vrchní prchni, kdy tam ten mladík před knihkupectvím čekal na Pohlavní choroby.

Pobavilo, Zdeni i text i obrázok. Mňa raz v kníhkupectve, nie v knihovni, oslovila staršia pani a spýtala sa ma kde je podobný žáner, ktorý číta i spomínaná čitateľka, že sa hambí opýtať predavačky, tak som jej ho pomohla nájsť, ale kúpiť si tú knižku už musela sama.

Janičko, no to je krásná příhoda, moc za ni děkuju. To od Tebe bylo milé. Abych pravdu řekla, už jsem v knihovně odpovídala na tolik různých otázek, že už mě do rozpaků hned tak něco nedostane.

Což o to, Zdeni, s knihami je to ještě dobré, ale když si vzpomenu, jak jsem kdysi za raného mládí kupoval u kasy v drogerii jisté ochranné prostředky, tak se musím smát ještě teď. A až toho pána zase uvidíš, tak ho ode mě pozdravuj a vyřiď mu, že má doma poklad.

Jéé, to je krásný vzkaz. Pán je sympaťák, určitě mu to vyřídím. Jen jeho paní chodí do knihovny častěji, ale on určitě zase přijde. Víš, co teď čte on? Dal se na Mayovky, prý si chce zavzpomínat na mládí. No proč ne.

A ano, v drogerii jsme se svého času zapotili asi všichni.

Hi hi, už i čtenost tohoto tvého článku je hned obrovská Jo, to je téma Ale je to roztomilé. Sama moc dobře vzpomínám na to, když jsem před mnoha lety vzteky obíhala mraky trafik v Kladně a dožadovala se nějakého časopisu s chlapama pro ženy...jakože nějak běžně pózujících, třeba s psíkem na vodítku, nebo s vařečkou v ruce... a rozhodně nemusí být bez trenek . Už mi extrémně vadilo, jak si můj ex prohlíží časopisy s nahotinkama, bez kterých už se neobešly ani běžné bulváry, co je umísťovaly do každého vydání ke vtipům, počasí, horoskopům....Nikde nic neměli! Zoufalé prodavačky na mě pohoršeně civěly a nabízely mi maximálně měsíčníky s namachrovancema z posiloven, nebo časopisy pro gaye. Když jsem se v poslední trafice rozčílila, že to je diskriminace žen, prodavačka málem omdlela, jakože co si to vůbec proboha dovoluju chtít? Takovou nestoudnost? A já jen chtěla pohodit otevřený časopis na můj noční stolek, abych viděla manželovu reakci... Dodnes by mě zajímala

Já ten Tvůj požadavek prostě naprosto obdivuju!

Cha, jen tak mě napadá, jestli dnes už je možnost koupit si tento typ časopisu běžně. No vůbec to nevím.

Dneska je k dostání i vhodné oblečení do knihoven a knihkupectví, ale řeší jiný nešvar než erotiku:

https://123triko.cz/produkt/triko-ne-radeji-knihu-...

Děkuji za náhled do módní kategorie, doufám, že jde tričko na dračku .

Jednou jsem si normálně z hlavní sekce vybrala hodně erotickou knihu. Číst jsem se ji až tak nestyděla, ale potom to vracet paní knihovnici, která mě zná odmala...😳

ano, takhle jsme to dopracovali s tema duchodama. V knihovne si dnes musi privydelavat uz i 90leta pani.

Fyjalo octup

Kdybych to zaslechl, možná bych pro sebe smutně konstatoval, že kdyby neměl manželky, neměl by se při poptávce po knížkách hambatých (to není překlep, takhle to říkám já) na koho vymlouvat.

Ale minulý týden jsem se podivil, když nějaký mladší pán (zhruba šedesátník) v knihovně chtěl bryndu.

Pak se ukázalo, že hledal Bryndzu, ale to už taková taškařice není...

To je stejné, jako když vypuklo obrovské pozdvižení, že v kině Alfa (blahé paměti) budou dávat film USA, pornografický se jménem Baba dala vojákovi. Až bližším šetřením bylo zjištěno, že jde o film USSR, panoramatický a jmenuje se Balada o vojákovi...

Co by byl život bez erotiky? Neskonalá šedivá nuda.

Vašek

Co je svět zaplavený erotikou nejen na každém rohu, ale i mezi nimi. To samé!

Nádherný příběh!

Úplně si to vše představuji. I ten “hlasitý úsměv”.

A co teprve, kdyby v okamžiku, kdy k Vám jako druhý došel se “svou” výpůjčkou pan B, se někde z přítmí u vchodu nenápadně vyloupla jeho paní B, aby jako šla kolem a přitom by diskrétně špitla “Todle né, to už jsem četla.”

Tak tomu říkám skvělá pointa!!!