- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Mám pořád na očích ten obrázek z Nagano, jak se šťastný objímá s panem Lenerem v okamžiku olympijského vítězství. Byl to jeho nejspíše největší životní okamžik a všichni mu ho přáli.
Tomáši, mně se vždycky vybaví zimní olympiáda 1976 v Innsbrucku, kde jsme měli skvělý tým a hráli jsme opravdu fantastický hokej. Jenže tyto OH poznamenala chřipková emidemie, která náš tým doslova zdecimovala. Kluci hráli s horečkou, celá střídačka se dusila kašlem. Vzpomínám, jak tehdy reportéři říkali, že brankáře Jiřího Holečka drží zoufalí trenéři v izolaci na pokoji a nosí mu jen jídlo, aby to od nemocných kluků nechytil. A jediný tým, který zůstal zdravý byl ten sovětský. Chřipka se mu prostě úplně vyhnula. V posledním zápase jsme podlehli SSSR 3:4 po obrovském boji a náš druhý gól vstřelil Ivan Hlinka.
Tehdy měl jako hráč k olympijskému vítězství nejblíž a všichni hráči hodně těžce nesli, že přes ten hrozně obětavý výkon se to nepovedlo. Proto jsem při pohledu na naganské objímání Ivana Hlinky a Slavomíra Lenera naprosto chápala, co to pro něj musí znamenat, že v sobě tu olympiádu 1976 celou dobu nosil.
Také jsou koukávala na hokej a Ivan Hlinka byl nepřehlédnutelný.
Byl to skvělý hokejista a kus chlapa.
Děkuji, Jitko. Bohužel, už jen vzpomínka, ale hýčkám si ji.
Na Václava Nedomanského nelze zapomenout. Byl skvělý!!!
Hlinka a Nedomanský to byli dva pánové hokejisté ......
A Big Nedo hrál v reprezentaci se 14, stejně jako Hlína doma v Litvínově.