Vždycky jsem si myslel, že to dělám já. Když jsem pustil televizi dostali jsme gól. Když jsem ji vypnul, tak ho dali naši.

A teď čtu, že to de facto řídíš Ty.

No, moc se nám to letos oběma nepovedlo.

Tomáši, tak moc děkuji za spolupráci, příště to vyladíme.

A jako lékaři Ti ráda hlásím, že když už jsem musela do nemocnice, tak bych fakt každému slánskou gynekologii doporučila, určitě i chlapům . Fakt neskutečně milý personál, od lékařů a sester počínaje až po všechny ostatní nezbytné profese. Všichni ochotní, vstřícní, pomáhající, trpěliví, laskaví, byla jsem fakt nadšená. Byl tam k dispozici i sešit, kam mohly pacientky při odchodu zapsat své pocity. Nebyl tam jediný příspěvek, který by cokoli kritizoval. Také jsem zapsala svoji pochvalu a poděkování a všimla jsem si, že paní nade mnou napsala, že je to tam tak skvělé, že se jí vůbec nechce domů.

Já jsem, Zdeňko, při sledování hokeje byl naštěstí doma, ale příběh, který psali sami komentátoři, bych nazval: I na hokeji se dá sledovat gynekologie: "...a zatímco naši hráči přistupují k zápasu trochu sterilně, Finové více rozevírají hru a hned se dostávají k puku...projeli naší obranou jako ostrý skalpel a rázem jsou u brankoviště...situaci se snaží stabilizovat přijíždějící Kovář, ale moc se mu nevede...a už je tam Flek, u kterého je naštěstí Krejčík...Finové pálí...a skvělý zákrok Dostála!" Třeba to bylo ale o něčem úplně jiném, co já můžu vědět o gynekologii. Je to jako kdyby ženy komentovaly třeba...muže na mamografu.😉Přeji rychlé zotavení!

Petře, jééé, to je skvělé, děkuji, upřímně se tu pochechtávám! A jen drobnost, byla jsem předloni na mamografu, kde jako pacient vedle na židličce seděl muž, jediný mezi ženami. Netuším, jestli on litoval nás, ale vypadalo to, že my jeho litujeme všechny.

Zdeňko, pčečetla jsem až dnes K hokeji se vyjádřit nemohu, s fanděním jsem zamrzla někde v sedmdesátkách , ale jinak ... Držím palce, všechno bude OK 🫂

Danielko, tak to moc děkuji. Také si přeji jen to jediné. A když teď musím mít pár dní klid, čtu milé knížky, se kterými je mi fajn.

Díky Ti, Zdeněnko, za spolufandění! Taky jsem měl nějak krušné dny, a tak jsem možná nefandil tak intenzivně, aby to pomohlo k postupu. – Příště se holt budu muset snažit fandit líp. Třeba už přespříští pátek ve fotbalu proti Koreji.

Už jsem si, Vláďo, poznamenala, že si musím nařídit budíka na čtvrtou ranní.

Skoré uzdravenie, Zdeničko

Milá Janka, moc Ti děkuji!!!

Zdeničko, ještě že já nemám žádný stehy - určitě by mi popraskaly 😂Tvoje popsání pobytu ve špitále je naprosto originální - stejně, jako ty!!! Takhle brát operační manévr, to můžeš snad jen ty ....😂🌼😂 Tak ať jsi brzo fit!!!

Jéé, Danuško, děkuju Ti! Ale já dobře vím, že si taky umíš pošoupnout drsné chvíle do veselejších pater a tak jim trochu uniknout, nebo se nahoře alespoň nadechnout lepšího povětří.

Zdeni přeji brzké uzdravení...

Moc Ti, Filipe, děkuji!

Zdeni, tak hodně sil, ať můžeš i nadále fandit v plné síle

Jitko, děkuju Ti. To víš, teď musím čekat na výsledky, tak mi drž palce.

No vidíte, já jsem myslela, že jsou naši hokejisté "čučkaři" a ono to bylo kvůli vám

Miluško, já jsem si toho vědoma .

Jak nedávno někdo napsal, na letošní hokej koukají jen nenapravitelní optimisté nebo totální masochisté. Od doby, kdy inflace zasáhla i tuto oblast - podobně jako fotbal - už jen sledují výsledky, protože je mi jasné, že pravdivé nejsou ony výroky o vyrovnávající se úrovni, ale stále klesající, takže týmy druhdy ze spodních pater už dohánějí ty nahoře.

A k lékařskému prostředí - občas se najdou kouzelné spojnice a člověk si záhy uvědomí, jak paradoxní občas mohou být. To jsem se ocitl z neznámých příčin na JIP, když jsem pak byl přesunut na „normální“ pokoj a sem tam mohl něco číst, byla to knížka Lee Childa o Jacku Reacherovi. Primář při pohledu na její titul „A přece nezemřeš“ rozpačitě pravil: „No, zatím nevíme, co to je a jak se to do vás dostalo, ale už máme určitou představu, jak to z vás dostat pryč.“ Už doma jsem hbitě navázal dalším dílem s názvem Varovný signál, abych byl příště připraven.

Hezký den a děkuji za hokejový příspěvek. Já už nějakou dobu nefandím, ale o to radši jsem si ho přečetl.

Milý Richarde, moc jste mě potěšil nemocničně literární vsuvkou, to jsou skvělé okamžiky, prostě takové náhody, které ve finále skvěle pobaví!!!

To víte, já jsem fanynka neodbytná, nenechám se odradit ničím, když to nejde našim a šupajdí domů, mám další oblíbený tým, kterému přeji úspěch, letos to jsou Švýcaři. A opravdu to není jen kvůli tomu, že mojí milou kamarádkou je Švýcarka, oni opravdu hrají pěkný hokej, na který se dá s radostí dívat. Tak já si to ještě do konce týdne zkusím užít. :-)