Homo - a co dál?

Sexuální zrání lidstva se začíná zpožďovat. V roce 2050 začnou lidé zakládat rodinu až v pokročilém věku. Měřeno našimi zvyklostmi, stanou se rodiči v době, kdy se my stáváme prarodiči.

         Tak si představte, že ledva jsme si my, zástupci Homo sapiens, zvykli, že jsme posledním evolučním stádiem člověka, že se naším vznikem vše završilo a dokonáno jest, už abychom se smiřovali se zjištěním, že tomu tak není. Alespoň výzkumník Cadell Last z institutu Global Brain při univerzitě v Bruselu to tvrdí nabeton. Už za 36 let by měl po naší planetě chodit nový druh Homo, pro který však vědci zatím nemají jméno. Pan Last soudí, že k dalšímu evolučnímu kroku směřuje lidstvo již pár desítek let celkovým chováním společnosti a vývojem nových technologií. Dá se říct, že s každým dalším chytrým telefonem člověk fušuje do evolučního vývoje.

            Zásadním činitelem bude chod našich biologických hodin. Ten se prý výrazně zpomalí. S tím by se dalo souhlasit. Pravdou je, že i já znepokojeně pozoruji zásadní loudání biorytmu, zejména takhle kolem půlnoci. Když v tu dobu ťukám do klávesnice, mám pocit, že můžu jeho zpomalování takřka nahmatat.

            V roce 2050 začnou lidé zakládat rodinu až v pokročilém věku. Měřeno našimi zvyklostmi, stanou se rodiči v době, kdy se my stáváme prarodiči. Vědec svůj výzkum v této oblasti opírá o zjištění, že v USA je tento trend patrný již nyní. V roce 1970 se ve státech narodilo první dítě ženám starším 35 let jen v jednom procentě případů, avšak v roce 2012 počet těhotenství u žen nad 35 let stoupl na 15 procent. Sexuální zrání lidstva se zkrátka začne zpožďovat. Už vidím, jak po přečtení této věty rodiče dnešních - hormony poblázněných - puberťáků litují, že evoluce v tomto směru víc nefofrovala.

            Zatímco v současnosti vnímáme jako dlouhověké již pětaosmdesátníky, za méně než čtyři desetiletí začnou přicházet na svět první děti, které se budou běžně dožívat 120 let. Chod biologických hodin zkrátka nebude navždy stejný, což ovlivní i moderní technologie. K prodloužení života poslouží lidstvu například virtuální realita, v níž nebude své tělo opotřebovávat jako ve skutečném životě. Rozumím tomu tak, že si již léta zaděláváme na tvora s názvem HOMO SEDENS – člověk sedící. V tom případě se každý, kdo dnes tráví večery před televizní obrazovkou, stává nevědomky evolučním brigádníkem.

            Podle mého se však výzkumník z bruselské univerzity mýlí. Lidstvo se již k novému druhu dávno vypracovalo. Znáte ho i vy. Zrovna včera jsem jela linkovým autobusem. Byl plný školáků a studentů, a představte si, že většina z nich hovořila o mnoha svých spolužácích jako o mimoních. To bylo samé: Filip je mimoň, Andrea ze třeťáku je mimoňka, profesor Soukal je naprostý mimoň. Aha! Vyklubal se nám hojně rozšířený lidský druh HOMO MIMOŇ. A představte si, že vědci si toho ani nevšimli. :-)