já nikdy nelžu,jen upravuji pravdu, např.že ty šaty už mám strašně dlouho a že si jen nevšiml.😆

No to je krásné mlžení, které zamezí drobným nepříjemnostem .

Protože na přednášku 248 stranách a dalších pětašedesáti tvořících přílohu s kruhovými grafy a tabulkami není místo, sáhnu po krátké verzi.

Ženy chtějí, aby jim bylo lichoceno a bohužel sem tam i v případě, že nic jiného než lhát nezbývá.

Muži lžou, aby se dělali lepší a zapomínají, že s přibývajícím věkem, oč méně jsou erotiky, se stávají sklerotiky, takže si zákonitě všechny ty výmysly (jako lži bych také šacoval tak jednu třetinu) nemohou pamatovat a dostávají se posléze do prekérních situací. O to horších, když si na nějakou tu překroucenou skutečnost nevzpomenou a kromě pochybných morálních vlastností ještě vypadají jako blahoslavení chudí duchem.

Jsou lži milosrdné a vypočítavé, ale jestli lže víc muž nebo žena? To je totéž jako vyvolat spor, kdo má pádnější ruku. Určitě řeknete, že chlap, ale jako na potvoru při zkoumání zástupného vzorku narazíte na ženskou kulturistku, která vám ustřelí uši i s hlavou, proti níž bude stát neduživý mladík, jenž by nepřepral ani brouka, a rozhodně to nemusí být ani všeznalý Pytlík.

Zcela na závěr bych si dovolil jedno docela malé zamyšlení, milé dámy. Pokud nás třetina na první schůzce lže, pak jste nás nejspíš zaujali a chceme, aby byla i druhá až kdovíkolikátá. Nemyslíte?

Ne nutně. Když budu lhát, že mám vysokoškolské vzdělání, mohlo by mi to projít, pokud budu soustředěně poslouchat, jak mě muž chce okouzlit, smát se jeho vousatým vtipům a zajímat se o jeho koníčky, ale když pak pošlu SMS "Mohly bysme se zase vydět?", je pravděpodobné, že druhá schůzka už nebude.

A jsou i muži, kteří lžou celý život. Všem. I sobě, vlastně...

A jsou ženy, které jim to baští a vlastně i docela rády...

Samozřejmě, že z tohoto Tvého blogu Ti věřím všechno Zdeňko. – Ale možná lžu.

Nejlépe to vymyslel malíř Jiří Winter, zvaný Neprakta. Aby nemusel lhát, naučil se velmi úspěšný životopis a všem partnerkám se slovy „jako umělec musím myslet na důležitější věci“ říkal stejně, tedy zvolil zástupné jméno. A kupodivu mu to baštily, protože evidentně nelhal. Vlastně nelhal, on používal předem stanovený úzus a toho se držel.

Vidím dost velký rozdíl mezi pojmy "vyslovená lež" a "neúplná pravda". Lež je prostě lež a případné bohulibé úmysly jí většinou moc nevylepší. Naproti tomu při konfrontaci s neúplnou pravdou přece vždy existuje možnost položení doplňující otázky.

A hlavně, zažil jsem spoustu případů, kdy se lhář zamotal do vlastních lží a sám se tak ztrapnil nebo zesměšnil. Ale neznám nikoho, kdo by se zamotal do neúplných pravd.

I proto vymysleli strážci morálních a protokolárních hodnot patřičný výraz, neboť místo klasického a úderného: „Jste lhář!“ volíme: „Se vší úctou si vám dovoluji sdělit, že bez ohledu na související okolnosti se dá o vámi vyslovených slovech s vysokou procentuální jistotou opravdu úspěšně pochybovat.“

Nedávno jsem po dlouhé době zažila první schůzku. Nešlo o rande, měla jsem se setkat s někým, s kým jsme si už dlouho psali. Nikdy jsme si fotku neposlali, nebyl důvod. Takže jsme se měli najít podle jistých indicií. Já hledala o asi 7 cm vyššího zastydlého rokera. On hledal ženu v sukni, které špatně srostlo zlomené pravé ucho 🙂 Našli jsme se okamžitě. Doporučuji na každou schůzku, nevylepšovat se a dopředu prozradit co nejmíň

Jéé, to je pěkné, moc pěkné!!!

Myslím, že ženy jsou ve lhaní lepší, pokud jde o zatajování. Během let na malém městě jsem si nemohla nevšimnout, že ve většině případů manželka manželovu nevěru odhalí mnohem dřív. Některý manžel odhalí pravdu až před rozvodem. Že rok nebyl sex a že jeho žena, která nemá ani tepláky, chodí jednou týdně na aerobic, mu nic nenapovědělo.

Jejda, tak tam vyhrála naivita, možná celková netečnost, jinak si to neumím vysvětlit, ty znaky byly tedy hodně nápadné . Na druhé straně jsou partneři, kteří začnou ženu hlídat, i když jen změní barvu rtěnky.

Kdepak, lhát se nemá a podvádět teprve ne, kdo si má ty vlastní polopravdy a přehmaty pamatovat, že jo.

I lhaní má svá pravidla. To nejdůležitější je držet se co nejblíže pravdě, lépe se to pamatuje.

Vašek

To je, Vašku, svatá pravda. Vzpomínám na jednoho pána, který bydlel v Karlových Varech ve stejném hotelu a při léčení chtěl poznat co nejvíce žen. A tak je balamutil, no lhal jako když tiskne, až zapomínal, co které řekl, až jsme si to my ženy řekly mezi sebou a měl po žížalkách.

Zdeni nevím čemu věřit, ale jsem takový expert na první rande, že z toho prvního s dnes již bývalou partnerkou jsem odešel se slovy, že už musíme končit, protože jdu na fotbal

Filipe, a byl to taktický ústup nebo jsi směrem k zelenému pažitu opravdu vyrazil?

Proto také existuje termín sňatkový podvodník, které se u žen zas tak nepoužívá. Tam ho nahrazuje termín zlatokopka.

Máte naprostou pravdu. A obě kategorie na to mají své vlastní osvědčené metody. Těmto lhářům se daří i proto, že člověk tak rád o sobě slyší příjemné věci, které mu třeba už dlouho nikdo neřekl, to se pak jim pak daří balamutit jedna báseň.