- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Děti čtou vesměs knihy méně a méně. Má to logické důvody, kde mezi ty podstatné patří dostupnost jiných informačních médií ... a ta se nejspíše hned tak nezmění. Doba zrychlila a stále zrychluje, přečíst knihu je dnes i pro dříve narozeného čtenáře "dlouhodobá záležitost" na dnešní rychlou dobu.
Dobře za to, pokud děti v mobilech čtou aspoň čas od času nějaký článek, který je zaujme, zprávy od kamarádů nebo jejich statusy na sociálních sítích :)
Za vysvědčení zajít se svým potomkem do cukrárny (t.j. odměnit ho svým časem a pozorností) nebo darovat mu knihu (protože jsme v něm již dříve probudili jednu z nejušlechtilejších zálib), považuji za dárky nejcennější. Za blog
A sobě si tu knihu koupit nemůžu?:-))
Šárko, že ty jsi to nečetla do konce? Tak já ti zkopíruju poslední větu: A nezapomeňte koupit knihu, za dobré vysvědčení jako odměnu, za špatné třeba za trest... a sobě pro radost!
Ahoj Zdeni, i když na to nevypadám , nejhezčí dárek za vysvědčení jsem dostal špičkovou vzduchovku :) Jinak knížky... ano, ano a ještě jednou ano p.s. letos si dám za odměnu, že jsem asi nepropadl pár piv
Vzduchovka by mi, Filipe, paradoxně taky udělala radost. Měli jsme ji doma, ale mohli jsme s ní s bráchou manipulovat jen za přítomnosti tatínka, to jsme byli samozřejmě ještě mladší školáci.
Sdílím, Zdeni, fantastický text
Jéé, děkuju moc. Tak snad někdo do knihkupectví zavítá .
U nás se knížky darují a kupují. Většinou jsou to knihy, které píši historici, životopisné. Děti už četly, než šly do první třídy. Tak jsme jim kupovali za vízo pohádky a jak rostly, tak to byly už knihy odpovídající jejich věku. V dospělém věku se nám přiznaly, že když měly jít spát, tak šly na WC a tam si četly, dokud jsme se neozvali, anebo četly pod peřinou s baterkou.
Pane Jiří, tak u nás to bylo jako přes kopírák. Nu, však se taky knihy staly mým profesním osudem.
Zdeni, tak rovnou zlatou kartu, ne?no, nám dávali naši za "vízo" na eskymo, nebo míšu, u mě od šesté třídy nebylo za co chválit príma téma
Jitu, hmmm, takové dřívější eskymo, to byla pochoutka. Já jsem vždycky dostávala knihy dvě. Jednu od rodičů a druhou od dědy.
Já vyrážím s naším prvňákem do knihkupectví dneska po obědě. U nás škola už skončila. Za vysvědčení, které jsem vyzvedla v pondělí, dostane knížky a peníze do pokladničky, šetří si na dron. Na svůj vlastní mobil si bude muset ještě pár let počkat, u nás není zvykem ho pořizovat takhle malým dětem. Většinou ho dostávají kolem jedenáctého roku. Jeden iPad ale u nás za vízo darován bude, a to “naší” osmileté Zlatě z Ukrajiny. Zaslouží si ho, za školní výsledky, za zvládnutí komunikace v nové řeči, i za všechno to ostatní.
Milá Gabrielo, děkuji Vám za krásný diskusní příspěvek!!!
Zdeňko, u nás jsou knížky spíš pro rodiče, pro děti je sportovní náčiní. S mladším Majkym čteme pravidelně, ale zálibu v tom nenachází. Á propos ... všechno nejlepší k jmeninám.
Davide, moc děkuji za reakci i za přání. Jinak sportovní náčiní je skvělý dárek .
S minibusem mě přesně napadlo, že je tam posadí a odešle v dál. Sama jsem dárek za vysvědčení dostala jen jednou. Knížku, která by se hodila jako školní četba. To by se hodilo tak leda pro nějakého nesnesitelného šprta.
Jéé, to je škoda, viď. Ráda vzpomínám, jak jsem už ve vyšším školním věku dostala za vysvědčení detektivku Dicka Francise. Byla jsem z ní tak nadšená, že pak už jsem si jeho další knihy kupovala sama.