Všechno se zdá tak snadné…

Uvažují takhle lidé, kterým se všechno v životě daří, jsou finančně zabezpečení a odmítají vidět problémy kolem sebe.

Nepatřím mezi výše uvedené a tudíž jsem ta věčně ubrblaná, na všem vidící nějaké mouchy. Právě proto, že vidím co se děje a nejsem nijak politicky angažovaná, přidala se do Skupiny ZA DEMISI VLÁDY! Chtěla bych být nějak užitečná a lidi trochu rozhýbat. Ovšem při pohledu na počet členu Skupiny vidím, že jsem naše lidi odhadla správně. Panuje tu apatie, nesolidarita, antisociální cítění, dokonce rasismus a především strach. Každý, kdo má byť sebehůře placenou práci , se bojí, že přijde o všechno. Nemohu se takovým lidem divit… Snažím se v lidech zvýšit povědomí o této Iniciativě, ale počet členů je velmi nízký. Moc ráda bych se dočkala změn, které si členové kladou za cíle, ale musím vyslovit obavu, že tato bublina splaskne. Pochopitelně bych ráda viděla opak. Je logické, že ti, kterým se daří dobře, stav vyhovuje a za nikoho bojovat nepůjdou, je jim to srdečně jedno. To, že mlčí Praha je vlastně normální, to je republika v republice, ti se na nás „vidláky“ dívají skrz prsty. Co však skutečně nepochopím je, že se nedokáží spojit důchodci, zdravotně postižení, nezaměstnaní, sociálně slabí, matky samoživitelky a dnes již vlastně také studenti. Byli jsme vždycky takoví? Zřejmě ano, tento národ si nikdy neuměl sám sobě vládnout. Ráda bych, abyste se konečně probudili, nikdo jiný to za vás neudělá!!!