Po bitvě je každý generál

Může každý čtenář namítnout a nebudu se přít, že to není pravda. Pouze se chci zamyslet nad akcí, která se nepovedla.

Když jsem se přidala ke skupině „Iniciativa Za demisi vlády“, věřila jsem, že jsem našla partu lidí, kteří chtějí doopravdy něco změnit. Mají jasno, co je špatně a především vědí něco o možném a nemožném, znají alespoň zhruba zákony této naší pidizemičky. Marně jsem upozorňovala, že připravovaný a včera uskutečněný „Festival Za demisi vlády“ nelze pojmout, jako hurá akci a je třeba se spojit se zkušenými organizátory takových akcí, zejména s odboráři a ať se to mnohým nelíbí i s opozicí. Nebyla jsem vyslyšena. Přesto jsem organizátorům přála úspěch, tajně doufajíc, že se lidé nějak vzchopí a dají vládě na vědomí, co si o nich doopravdy myslí. Nestalo se tak! Akce byla skutečně zorganizována velmi chaoticky, nedokázalo se proniknout do médií a utvořit skupinu na face, jako uzavřenou a na pozvánky, byl absolutní omyl zakladatelů. Vzhledem k poměrům, které ve skupině panují a k vylučování lidí s opačnými názory, po zveřejnění tohoto článku, na vyloučení nečekám, ale opouštím skupinu sama. Jsem sice ráda, že se o něco pár lidí pokusilo, ale ve finální podobě se ukázalo, že je to velmi roztříštěná a nesourodá změť názorů, požadavků a žádný výhled do budoucnosti. Osobně jsem se z rodinných důvodů nemohla do Prahy vypravit, ale průběh akce jsem sledovala. Pohled to byl vskutku žalostný. Malá skupinka stále stejných lidí, okolo procházející chodci, bez jakéhokoli zájmu, co se to vlastně koná. Doufám, že toto mnou očekávané fiasko celé akce, povede nadšené organizátory k zamyšlení, kde se staly chyby a přístě se jim podaří oslovit větší vrstvy obyvatel, vždyť jejich úmysl byl chvályhodný a určitým výrazem statečnosti. Ještě malé zamyšlení nad procházejícími chodci. Skutečně jsou obyvatelé Prahy tak spokojení s touto vládou? Opravdu se jim líbí, že tu začíná být totalita! Média mlčí, nebo zesměšňují každou snahu, či pokus o nápravu. Věřím, že 17. listopadu se lidé konečně ozvou. Termín 28. října se mi nejeví šťastný, spousta lidí tohoto státního svátku využívá k návštěvě hrobů svých předků. A odboráři čekají na co? Až bude všechno uzákoněno a nic již nebude možno změnit?