Víte co

Popište (třeba postupně) 10 konkrétních případů zbytečně vyhozených peněz (jistě si budete dodnes pamatovat, kolik projekty stály). K tomu uveďte, kolik projektů celkem za vás bylo.

Rekvalifikace bych rozdělil do dvou skupin.

V první skupině jsou ty, které nemají za úkol umožnit najít těm lidem práci, ale udržet v nich sociální návyky a obnovit znalosti k práci nutné.

Tam bych zařadil všelijaké počítačové kurzy, kurzy Microsoft office, kurzy psychologie hledatele práce, kurzy, jak udělat třeba životopis, jak udělat pohovor.... Takový kurz umožní tomu člověku si oživit znalosti práce s počítačem nebo se naučit změny, které třeba v Office se mezitím zavedly s novými verzemi, oživí schopnost toho člověka chodit někde pravidelně a včas, oživí jeho sociální dovednosti....

V druhé skupině jsou rekvalifikace, které už skutečně mají pomoct najít tomu člověku práci. Tam se do toho člověka jednak musí nalít speciální vědomosti toho oboru, ale potom je bezpodmínečně nutné ještě v rámci té kvalifikace zajistit tomu člověku pořádnou praxi někde ve firmě, která v tom oboru pracuje. Je to těžké, ale bez praxe je ta rekvalifikace k ničemu, protože jen s papírem, bez praxe nikdo toho člověka nezaměstná.

Známý, který pracuje na ÚP již 15 let

celý ten nápad s poštou okomentoval slovy: to je zase takový nápad... My už jsme zvyklí, přijde nové vedení, všechno je najednou špatně, za velkou (řádově prý miliónovou) odměnu navrhne reorganizaci, my to nějak přeboucháme a po volbách se to zase vrátí do starých kolejí...

Kamarádka, pracující několik let v neziskové organizaci mi vyprávěla, jak jedna čerstvá vysokoškolačka nastoupivší s mladistvým elánem k nim do práce vypracovala jakýsi projekt. Na jeho základě organizace získala nemalý obnos z jedné velmi známé nadace. Projekt se však neuskutečnil a naivní holčina se ptala vedoucí na důvody. Bylo jí vysvětleno, že o projekt stejně nikdo moc nestál a ať je ráda, že díky penězům z nadace mají pravidelný příjem a třináctý plat...