Kdo má potřebu urážet názory druhých

Občas se zamýšlím , při čtení některých diskuzních příspěvků pod články, jací lidé je píší. Pochopitelně nejsme uniformní, co člověk to názor a od toho jsou přece právě diskuze, aby se vyměňovaly názory. Mohou však probíhat na slušné úrovni a respektu k názorům druhých.

To, že píši články, tak pochopitelně očekávám reakce čtenářů, jinak bych nebyla v obraze, zda jsou čtené, jaký vzbuzují ohlas. Pochopitelně se cítím poctěna, pokud dostanu třeba osobní maily, kde se mi někteří svěřují se svými osudy,či souhlasí s mými názory. Nejsem vůbec naivní a vím, že řada lidí je opačného názoru, to je docela normální. Co však není v pořádku je, že se dokáží snižovat k urážkám a zesměšňování, místo pádných argumentů. Domnívám se, že na pravicový blog si chodí číst lidé inteligentní lidé a ne frustrovaní jedinci, aby si léčili své ego. Již jsem si na urážky a posměšky zvykla, neprezentují se pouze pod mými články, slušní lidé se k něčemu takovému nesníží. Předem však avizuji, že pan Jiří Hrebenár není můj příbuzný, osobně jsem se s ním nikdy nesetkala, ale cítím se trapně za písálky, kteří urážejí slušného mladého vzdělaného člověka, který bohužel díky svému zdravotnímu handicapu, je odkázán se realizovat především psaním svých postřehů, protože v naší společnosti pro něj (ostatně jako pro mnohé z nás) není odpovídající pracovní uplatnění, mnohdy vůbec žádné. Pokud by byl zdravý, jistě by se svým vzděláním našel vhodnou práci a na svůj koníček by mu již tolik času nezbývalo. Tedy by tolik nevyčníval a mnozí závistivci,kteří nedokáží psát tak dobře jako on, by si jeho článků většinou nepovšimli. Je viditelný, především tím, že píše hodně a dobře. Netvrdím, že vždy souhlasím s jeho názory, ale stojí za přečtení, zamyšlení a polemiku. To je také jistě úmyslem pana Hrebenára. Velmi bych prosila pisatele „rádobyvtipných“ urážek, aby se nad sebou zamysleli a začali používat v případě nesouhlasu skutečné argumenty. Vždyť vlastně zesměšňují sami sebe na ukazují svou vlastní úroveň myšlení. Demokracie není pouze o svobodě slova, ale především o lidské zralosti. Řiďme se citátem francouzského myslitele Voltaiera: „Hluboce nesouhlasím s vaším názorem, ale budu bojovat, abyste ho mohl říkat!“ Nemám po ruce přesné znění, ale smysl je stejný. Od svého článku žádnou vysokou karmu neočekávám, ale svůj názor jsem sdělit musela.