Život Křiváka - Kapitola 18.

Můj pokus napsat příběh obyčejného mladého kluka. Snad to bude někoho bavit a třeba se i zasměje.

Hned v pondělí, když jsem měl v práci docela klid, protože přes svátky jsou lidi nacpaný z domova, přišla textovka od Michala. BYDLENI SEM ZARIDIL, MUZES PRIJET KDYKOLIV, HOLKY TE RADI POZNAJ, CAU MICHAL Tak a je to! Byl jsem rozhodnutej s tím v práci seknout a doma říct mamce, že to zkusím v Praze. A jelikož jsem se s ničím nikdy moc nesral, oznámil jsem to šéfovi hned. Čekal jsem, že budu muset dělat do tý doby, dokud za mě nesežene náhradu, ale Pohl jen pronesl: „O. k. a hodně štěstí“. Doma jsem to oznámil ve středu a kupodivu ani mamina nebublala. Strávila další vánoce sama a čekal bych nějakou depku, ale bylo jí všechno jedno. Ségra byla nadšená, hlavně z toho, že bude mít pokoj pro sebe. Ve čtvrtek jsem zavolal Michalovi a domluvili jsme se, že s ním v neděli pojedu vlakem. V pátek proběhla lehká rozlučka u Spratka s Danym a Chezou a najednou tady byla neděle odpoledne a já vystupoval v Praze na Hlaváku. V Praze jsem byl párkrát na koncertě a jako prcek s tátou na fotbale, takže jsem si připadal úplně mimo. Z metra jsme vystoupili na stanici Vltavská a po třech minutách už Michal strkal klíče do zámku. Doma nikdo nebyl, holky prej přijedou navečer a jeho Petra až ve středu. Byt byl obrovskej a pokoj, kterej mám sdílet s holkama, měl rozlohu asi jako garsonka v paneláku. Se spaním problém určitě nebude. V pokoji je velký letiště a ještě dvě postele. Jsem zvědavej, kam mě holky šoupnou a hlavně jak vypadaj. Snad si s nima budu rozumět. Moje myšlenky přerušil hluk od vstupních dveří. „Tak kdepak ho máme, chlapečka z prdelákova?“ bylo slyšet z chodby a než jsem se nadál, seděli jsme v kuchyni u flašky ferneta a začali se poznávat. Vlasta měla krásný modrý oči, blond vlasy po ramena a nádhernou postavu, i když by jí pár cenťáků navíc neškodilo. V obličeji byla dost zmalovaná a vypadala jako kurvička. Každopádně jsem si ji hned dokázal představit v posteli. Mirka byla Vlasty kamarádka od mala, přišli spolu do Prahy před rokem odněkud od Sázavy a dá se říct, že se na ní příroda taky vyřádila. Mirka byla o něco větší než Vlasta. Její pevnou sportovní postavu kazily pouze lýtka, který mě přišli dost silný. Svýma skoro černýma očima mě probodávala a sjížděla od hlavy, až k patám. Černý vlasy měla střižený nakrátko a vypadala až exoticky. Jako poslední dorazila Šárka. Ta mě padla do oka nejvíc. Přirozená, usměvavá hnědovláska, vlasy do culíku, nádherný kozy a slušná postava. Po hodině byla flaška skoro vypitá a mě připadalo, že holky znám už pár let. Michal dal do placu dva litry červenýho, nějakou kolu a zmizel. Dozvěděl jsem se, že Šárka s Vlastou prodávaj na Václaváku boty u Baťi a Mirka maká v nějaký hospodě. Zejtra, až holky dorazej z práce, za Mirkou zajdem. Než jsem se nadál, byla půlnoc, všechno se vypilo a šlo se spát. Šárka měla u zdi svou postel a mě bylo oznámeno, že spím na letišti mezi Mirkou a Vlastou. Po krátký hygieně jsem to zalomil do postele a čekal, až dorazej holky z koupelny. Jejich vohoz na spaní toho moc neskrejval a když jsem dostal od všech tří pusu na dobrou noc, usínal jsem s nádherným pocitem, že tady mě čekaj ještě krásný časy.