Záhada kolem vypínačů přívodu paliva při startu letu AI171 zatím trvá

Zatím není dost jasné, co způsobilo vypnutí přívodu paliva, a tím ztrátu tahu motorů a pád letadla při startu letu AI171 dne 12.6.2025. Šetření se zaměřuje na dosud záhadné vypnutí vypinačů, ke kterému došlo v pilotní kabině.

Dne 12. června 2025 došlo při startu letu AI171 z indického Ahmadábádu do Londýna ke ztrátě tahu motorů a tím pádu letadla, který si vyžádal na 260 obětí. Vyšetřování se mimo jiné soustřeďuje na nahrávky z pilotní kabiny tohoto letadla. Poznamenejme, že se jedná o Boeing 787-8 Dreamliner známý palivovou ekonomičností. Historicky se jedná o vůbec první skutečně vážnou nehodu tohoto letounu dodávaného od roku 2011. Z nahrávek vyplývá, že piloti zaregistrovali vypnutí přivodu paliva, které však podle rozhovoru ani jeden z nich nezpůsobil (každý z obou pilotů měl odlétány tisíce hodin). Přívod paliva sice byl pak vzápětí obnoven, leč to již nastačilo dostatečně rychle navýšit tah motorů. Vypínače v pilotní kabině jsou konstruovány tak, že to v podstatě dost vylučuje jejich vypnutí nějakým nahodilým, nevědomým pohybem. Tato záhada zatím vysvětlena nebyla. Vypinače paliva mají mimo jiné sloužit pro mimořadné situace jako je požár motoru.

Tento zatím pořád otevřený příběh upomíná na jinou nouzovou situaci, jmenovitě za letu spoje Alaska Airlines 2059 z Everettu do San Francisca dne 22. října 2023 (fakticky šlo o letoun Embraer 175 společnosti Horizon Air). Tuto situaci způsobil Joseph Emerson, sám pilot – ale zde čistě jako cestující. Protože spoj byl plný, Emerson byl (jako člověk ‚od fochu‘) posazen do pilotní kabiny. Za letu však u něj došlo k výpadku soudnosti, takže se pokusil vypnout přívod paliva do motorů. Byl nicméně úspěšně zpacifikován a vypínače navráceny do správné polohy. Pachatel byl po přistání předán policii, a původně pak obviněn z 83 pokusů o vraždu osob na palubě. To bylo později změněno na pokusy o neodpovědné ohrožení osob –- soudní proces dosud probíhá.

Sám pachatel Emerson podal bizarní vysvětlení. Shodou okolností někdy před letem zaexperimentoval s požitím něčeho, co sám nazývá ‚magic mushrooms‘. Na wikipedii jsem si dohledal, že by se mělo jednat o nějaké houby obsahující heterocyklickou sloučeninu psilocybin. Tato molekula pak za letu měla způsobit onu jeho krátkodobou nepříčetnost. Sám Emerson uvadí, že se ho náhle zmocnila nekontrolovatelná panika, a při nastalé ztrátě smyslu pro realitu se vrhl k vypínačům.

[V té souvislosti stojí asi za zmínku, že u těžkých uživatelů marihuany neboli konopí může podle některých statistik být až 3.9-krát větší riziko schizofrenie než u abstinentů – uvádí práce v časopise Nature v r. 2020.]

Tato velmi bizarní příhoda z amerického leteckého provozu ovšem sama samozřejmě nenabízí nic pro vysvětlení nynějšího dění kolem palivových vypinačů na palubě letu AI171. Nezbývá, než čekat, zda nějaké vysvětlení přinese pokračující šetření – teprve pak bude jasné, co jsou fakta a co byl jen mediální šum. Podobně jako zatím nikdo neví, co třeba vedlo k tomu nedávnému šílenému žhářskému útoku v pražském metru.

Když už ale padly zmínky o požárech, vynořilo se mi z paměti něco přímo ze života – o nehodě s fungl šťastným koncem. Je to o tom, jak v důsledku tréninku ve středoškolských hodinách civilní obrany se Čech může stát místní celebritou i na Dálném východě. Tam se totiž paradoxně málo trénuje zacházení s hasicími přístroji, které naopak v našich končinách bývaly v civilní obraně dosti běžným instrumentem. Asi se považují za příliš technický náročný přístroj, který patří jen do rukou odborníků. Bylo to tak jednou za teplého letního podvečera, když jsem se právě vracel z večeře, a tu vidím proti obloze šlehat plameny v laboratoři, která nepatřila naší katedře, nýbrž fyzice, a kde shodou okolností byly uloženy i láhve se stlačenými plyny. Když pak bylo po všem, tak se ukázalo, že vzdor všem různým předpisům jich tam bylo kolem čtyřiceti. Nehořela ale bomba s nějakým plynem, hořela aparatura, ve které se pekla nějaká supravodivá keramika. Osazenstvo bylo na večeři, laboratoř byla zamčená. Při mém příchodu se právě aktivovaly požární hlásiče. Proti mně se začaly valit zástupy studentů, kteří urychleně opuštěli budovu. Doběhl jsem k laboratoři, kterou oheň právě zachvacoval v celém rozsahu. Cestou jsem sebral ze stojanu hasicí přístroj. Jeho dnem jsem prorazil skleněnou výplň dveří, takže jsem mohl sáhnout na kliku zevnitř a otevřít dveře. Aktivoval jsem hasicí přístroj, ukázalo se že je práškový a stříká žlutě, a pak ještě jeden. Tím byl požár zneškodněn. Zbývalo ještě ochladit tlakové bomby vodou. Pak jsem si již mohl jít převléci propálené svršky. V celé budově nebylo tou dobou už nikoho. A tak jsem se stal místní celebritou, neb kdyby došlo k explozi tlakových lahví, tak by věc měla nepochybně následky dalekého doletu a doslechu – a jistě by o tom reportovala i CNN, a po ní i TV Nova.

P.S.: Při dosud pokračujícím šetření havárie AI171 se připomenul let tohoto typu letounu v r. 2019 (společnost ANA, let Tokio-Osaka), kdy naopak při přistání došlo k podobnému vypnutí (posádkou ale zvládnutému), což bylo tehdy při vyšetřování uzavřeno jako situace způsobená softwarem. U letu AI171 ale i po více jak 2 měsících stále ještě probíhá zvažování různých možných příčin. Jedna teorie např. pracuje s únikem vody, který zasáhl rozvod elektřiny v letounu.Odkaz

Foto u perexu: Koncová část letounu z letu AI171 (Odkaz).

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0