Univerzita Karlova je v paté stovce, a nyní je Praha řazena 282. mezi akademickými městy

Sestavování žebříčků vysokých škol má celkem už delší tradici, nyní se ale objevilo i zajímavé celosvětové pořadí celých akademických měst, kde Praha figuruje na 282. místě. V seznamu jsou též uvedena i další česká města.

Řazení univerzit známé jako Times Higher Education World University Rankings, nebo též ve zkrace THE Rankings, má své kořeny už v roce 2004. I v jeho letošním vydáníOdkaz je na první pozici Oxfordská univerzita, následovaná Massachusettským technologickým institutem MIT a Princetonskou univerzitou. V tomto nejnovějším žebříčku je Univerzita Karlova řazena v kolektivní skupině od 401. do 500. místa (ve které se už neurčuje nějaké další, podrobnější řazení). V kolektivní skupině od 601. do 800. pozice zde pak figurují Česká zemědělská univerzita ČZU a Masarykova univerzita, zatímco ve skupině 1001 až 1200 lze nalézt Palackého univerzitu Olomouc, Univerzitu Hradec Králové, a Jihočeskou univerzitu v Českých Budějovicích. A pak dál ČVUT Praha, Mendelova univerzita Brno, UTB Zlín, VŠB Ostrava, VŠCHT Praha, VUT Brno jsou v pásmu 1201-1500. A ještě dál v kategorii 1501+ se nachází Technická univerzita Liberec, UJEP Ústí nad Labem, Univerzita Ostrava, Univerzita Pardubice, VŠE Praha, ZČU Plzeň. (V daném žebříčku zatím nefigurují Slezská Univerzita Opavě, Vysoká škola polytechnicka Jihlava – viz. ale hodnocení níže.)

Existují ovšem i další světové žebříčky vysokých škol – např. v QS World University Rankings (produkovaném firmou Quacquarelli Symonds) je Univerzita Karlova nyní uváděna už na 265. pozici.Odkaz Toto řazení uvádí pro Univerzitu Karlovu kupř. průměrnou citovanost pracovníků jako: Citations per Faculty 14.3. Pro srovnání činí tato citovanost u MIT (který v tomto žebříčku figuruje na prvém místě) okrouhlých: Citations per Faculty 100. Nebo pro Imperial College London z druhého místa je tento údaj: Citations per Faculty 95.Odkaz Jakkoliv jsou citační indexy různě (a často i oprávněně) kritizovány, nakonec to ale skončí konstatováním, že přes svou nedokonalost jsou stejně tím nejpoužitelnějším, co je pro hodnocení vědecké práce dnes vůbec k dispozici. Existuje ovšem řada příkladů jejich zjevně nikoliv zcela spolehlivé funkce. Existují přínosné vědecké práce, které samy ale citovány nebyly. Citováno je až pozdější znovuzveřejnění daného výsledku jinými autory, kteří existenci té původní práce neznali. A hojně mohou být naopak citovány práce, u kterých je později zjištěno, že byly založeny na neexistujících, podvodných výsledcích. A dnes už je známa i existence tzv. „papíren“ (paper mills) produkujících za úplatu čistě uměle vyfabrikované (tedy podvodné) články.Odkaz

Známý je též Šanghajský žebříček, ve kterém Univerzita Karlova figuruje ve skupině 301-400.Odkaz A v tzv. Leidenském řazení je na pěkném 200. místě Odkaz (Leiden Ranking pochází z Leidenské univerzity a publikační produkci analyzuje s pomocí dat z database Web of Science). Je tak patrné, že různé žebříčky mohou skýtat dosti proměnlivá pořadí. A vždy je u nich možné diskutovat volbu kriterií, nebo i kvalitu do nich vstupujících dat. A z hlediska citačního výkonu Univerzity Karlovy (Citations per Faculty 14.3) by její pořadí jistě zlepšilo získávaní našinců z ciziny, kteří by mohli tento (z hlediska různých žebříčků relevantní) parametr zvýšit. Univerzita Karlova má kolem 4000 pedagogických a vědeckých pracovníků – příchod kohokoliv s tisícovkou (či několika tisíci) citací by se v hodnotě toho parametru viditelně projevil. To vlastně není až tak otázka financování jako spíše koncepčních manažérských aktivit. A samozřejmě je třeba takové produktivní lidi udržet. A ne je vyhazovat třeba jenom proto, že si dovolili řící (někomu se nehodící) pravdu Odkaz - tento poslední problém se sice primárně více dotýká Akademie věd, ale zprostředkovaně nakonec i vysokých škol. Odkaz Takovéto nepravosti totiž deklasují poměry v celém systému, a bohužel mohou i vyzývat k následování. Odkaz

Nověji se objevuje i jiný typ žebříčků, totiž podobné řazení světových akademických měst podle akademických výstupů. Připomíná to dřívější řazení měst podle jejich ekonomického vlivu ve světovém měřítku, tzv. globální města,Odkaz kde samozřejmě figurují třeba New York, Londýn, Tokio či Paříž. A nyní databáze zvaná One Research Community přistoupila k podobnému řazení světových center vědy, výzkumu, vzdělanosti podle jejich významu.Odkaz K tomu hodnocení slouží celá řada parametrů, které by měly umožňovat poměřování akademické, vědeckovýzkumné produktivity. V podstatné míře zde samozřejmě jde právě o práce publikované ve vědeckých časopisech pod adresou institucí sídlících v příslušném městě – tedy nejen univerzit ale i dalších vědeckovýzkumných zařízení. Tato databáze dnes podchycuje publikační aktivity více jak 18 milionů výzkumníků. Zahrnuty jsou i mezinárodní spolupráce, a také patenty. V první desítce, po Londýně na místě prvém, postupně následují: Cambridge (US), Hong Kong, Amsterdam, Melbourne, Sydney, Oxford, Adelaide, Boston, a britská Cambridge. V tomto žebříčku měst podle akademického výkonu je Praha zařazena na 282. místě. Do jejích výstupů samozřejmě přispívá nejen Univerzita Karlova, ale i pražské ústavy Akademi věd, a ovšem i už zmíněné ČZU, ČVUT, VŠCHT, apod. Daná databáze pro Prahu uvádí 718 zahrnutých institucí, počet autorů vědeckých prací s pražskou adresou je kolem třiceti tisíc, a celkový počet jejich uvažovaných prací je kolem 430 tisíc. V seznamu najdeme i další města z České republiky – ta naše výše už zmíňovananá vysokoškolská centra mají v celosvětovém měřítku pořadí: 582. Brno, 703. Olomouc, 738. České Budějovice, 1094. Ostrava, 1246. Hradec Králové, 1711. Zlín, 2057. Plzeň, 2153. Liberec, 2419. Pardubice, 3352. Ústí nad Labem. A také zde jsou zahrnuta i města: 4043. Opava, 5393. Jihlava.

[hniloba@AVCR neboli Akademická špína v krystalicky čisté formě: Část LXIV.; LXIII. díl seriálu: Odkaz; LXV. díl seriálu: Odkaz]

Foto u perexu: Přehled řazení Univerzity Karlovy v různých žebříčcích v minulých letech. Odkaz

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0