Rodák ze severomoravského Příbora byl na Nobelovu cenu (bezúspěšně) nominován 33-krát

Rodák ze severomoravského města Příbora Sigmund Freud byl na Nobelovu cenu neúspěšně nominován 33-krát - jmenovitě za fyziologii a lékařství (v tom počtu je zahrnuta i jedna nominace za za literaturu) - nešlo totiž o experimenty.

Rodák ze severomoravského města Příbora Sigmund Freud byl na Nobelovu cenu bezúspěšně nominován dokonce 33-krát – jeden z problémů byl totiž ten, že se nejednalo o výsledky, které by on měl podepřeny experimenty.

Sigmund Freud (plným jménem Sigismund Šlomo Freud) se narodil v severomoravském městě Příbor v roce 1856, v německy mluvící židovské rodině pocházející z Haliče. Rodina však už v roce 1859 město opustila, a od roku 1860 žila ve Vídni. Zde pak vystudoval medicínu (původně sice zvažoval studium práva). Svou lékařskou dráhu Freud začal v roce 1882 ve vídeňské Všeobecné nemocnici. V roce 1885 dosáhl pozice docenta na Vídeňské universitě. O rok později se jeho manželkou stává Martha Bernays (postupně spolu pak mají šest dětí). Freud poté opouští nemocnici a zahajuje svou vlastní soukromou lékařskou praxi se zaměřením na nervové poruchy. Před postupujícím nacismem nakonec ale musel z Vídně odejít v roce 1938, a uchýlit se do Londýna. Zde pak v září 1939 zemřel na rakovinu.

Ve Vídni Freud postupně vybudoval koncepci psychoanalýzy pracující s výkladem psychických projevů pacientů, včetně třeba i snů. Tyto jeho přístupy měly značný ohlas – v přehledu z roku 2002 byl označen za třetího nejvlivnějšího psychologa dvacátého století. A tak i archivy Nobelových cen uvádějí u Sigmunda Freuda celkem 33 nominací.

Prvá nominace Freuda na Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství je z roku 1915 od Williama Whita, poslední podal roku 1938 Otto Loewi. Vzdor tomu, jiní naopak kritizovali psychoanalýzu, že ještě není skutečnou vědou. Tak kupříkladu neurolog Henry Marcus z vlivného stockholmského Karolinska Institutet se v roce 1929 vyjádřil, že jde jen o koncepci založenou pouze na hypotéze bez vědeckých důkazů. Leč Nobelova cena za fyziologii a lékařství se konzistentně udělovala za výsledky podepřené experimentálně, nikoliv jen za čistě teoretické koncepce. Šlo též o důvěryhodnost Nobelových cen - aby se například neopakoval omyl z roku 1927, kdy cena byla udělena za chybně určenou příčinu rakoviny. A třeba ani Albert Einstein nebyl sám vnitřně v té věci přesvědčen – a tak ani on nebyl sto podpořit nominaci Sigmunda Freuda na Nobelovu cenu.

K zajímavé situaci došlo ale v roce 1936, kdy francouzský spisovatel Romain Rolland nominoval Sigmunda Freuda na Nobelovu cenu za literaturu. Romain Rolland byl sám laureátem této ceny, a to za rok 1915. Romain Rolland tehdy argumentoval, že sice na první pohled se Sigmund Freud může jevit jako osoba vhodnější pro ocenění lékařskou cenou. Ale současně Romain Rolland zdůraznil, že Freudovy práce otevřely cestu k novým analýzám citového a intelektuálního života – a ty tehdy během uplynulých třiceti let významně ovlivňovaly právě i literaturu. Leč ani tato nominace neprošla – naopak byla odkloněna. A to s poněkud sarkastickým komentářem, že Freud by neměl být oceněn žádnými poetickými vavříny - bez ohledu na to, jak básnický je jako vědec.

Z české perspektivy stojí též za zmínku, že náš laureát za chemii za rok 1959 Jaroslav Heyrovský byl také během let postupně nominován mnohokrát – podle archivů Nobelových cen nominován tak byl celkem šedesátsedmkrát, a to nejen za chemii, nýbrž i za fyziku, nebo též za fyziologii a lékařství. Ta poslední oblast může být překvapivá, ale Heyrovského polarografie např. v podobě tzv. Brdičkovy reakce za přítomnosti ionů kobaltu význačně sloužila v medicíně při diagnostice rakoviny. [Mimochodem, ten termín ion zavedl významný badatel v nauce o elektřině Michael Faraday. Jak zdůrazňoval náš známý elektrochemik Jiří Koryta, Odkaz slovní forma iont používaná někdyOdkaz v češtině je ale nesprávná, neb termín ion pochází z řečtiny (kde to slovo ion souvisí s pohybem).] Jinak první nominace Jaroslava Heyrovského na Nobelovu cenu za chemii je již z roku 1934, podal ji německý chemik Wilhelm Böttger, který v elektrochemii taktéž sám působil. Historicky zajímavá je situace z roku 1940 – tedy rok po uzavření našich vysokých škol. Tehdy přišlo třináct nominací Jaroslava Heyrovského (všechny od českých badatelů). Jinak historicky zajímavý je i fakt, že sám Jaroslav Heyrovský podal v roce 1933 návrh na udělení Nobelovy ceny za chemii známé postavě naší chemické vědy Emilu Votočkovi (tehdy působícímu na Českém vysokém učení technickém v Praze).

Jakkoliv je Příbor město na Moravě, v médiích se dá narazit i na zavádějící formulaci jako: „Sigmund Freud se narodil v roce 1865 v rakouském Freibergu“. Příbor pravda má i německé jméno – Freiburg, nověji Freiberg, ale jinak leží u nás. S tím německým jménem může ale podle jednoho výkladu možná i souviset přítomnost písmena F na vinařských nožích ve znaku města. A město Příbor má (asi dost možná jako jediné u nás) i Náměstí Sigmunda Freuda (zatímco ve Vídni je Sigmund Freud Park).

Foto u perexu: Výřez ze znaku města Příbor Odkaz.

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0