Práce z Univerzity v Cambridge: Acylpyrin by mohl pomáhat i s tlumením rozvoje rakoviny

Po zjištění, že podání aspirinu (tedy acylpyrinu) během začátku infarktu myokardu by mohlo v USA záchránit tisíce životů ročně, se acylpyrin stává potenciálně užitečným i u metastáz rakoviny - zatím tedy u laboratorních myší.

Acylpyrin je derivátem kyseliny salicylové, ta se vyskytuje ve vrbové kůře, a ta se po staletí používala pro snižování horečky (vrba je latinsky salix). V r. 1899 německá firma Bayer přišla pod názvem aspirin s farmakologicky vhodnějším derivátem, kyselinou acetylsalicylovou, ve které na -OH skupinu je ještě přidána skupina acetylová. Během minulého století se pak objevily o něco pokročilejší preparáty, jako třeba i český anopyrin, kde je kyselá povaha samotného acylpyrinu tlumena vhodnou zásaditou příměsí. Nejméně příznivá pro žaludek je léková forma, kdy se polykají celé tablety. Ty pak zapadnou do některé části žaludku a způsobí místní krvácení. Od toho pomůže už podávaní zcela rozpuštěných tablet, nebo ještě lépe preparátů s příměsí zásaditých látek. Jinak obecně platí, že acylpyrin může být problém u dětí, osob se sníženou srážlivostí krve, žaludečním vředem, astmatiků, apod., takže je třeba individuálního posouzení. Náš anopyrin obsahuje v tabletě 400 mg kyseliny acetylsalicylové.

Nedávná studie pocházející z univerzit Harvard a Oxford a zveřejněná vloni v létě došla k závěru, že podání aspirinu čili acylpyrinu během prvních čtyř hodin u akutního infarktu myokardu má potenciál záchránit v USA 13000 životů ročně – tím, že dojde k zmenšování sraženiny ještě dříve, než se dostanete k odborné pomoci. Do modelu byly zahrnuty i možné škody z titulu vedlejších účinků léku; předpokládalo se užívání i ještě nějakou dobu po atace. Když se vyčíslilo, o kolik se prodlouží životy tímto včasným samo-zásahem proti rozvíjejícímu se infarktu, došlo se k údaji, že takovéto prodloužení představuje na jeden rok náklady pouhých 3,7 dolaru (aspirin uvažovaný v této studii měl gramáž 325 mg).

Nyní příchází další zajímavá studie týkající se aspirinu čili acylpyrinu, tentokrát z univerzity v britské Cambridge, zveřejněná v časopise Nature v březnu letošního roku. Z Cambridge je většina jejích autorů, ale podíleli se na ní i výzkumníci z Itálie a Tchajwanu. Studie dál rozvíjí dřivější poznatky o jeho potenciální užitečnosti v léčbě rakoviny. Jmenovitě jde o následné stádium nemoci, kdy se z původního nádoru rakovinné buňky uvolňují, dostávají se do jiných orgánů, a mohou zde způsobit sekundární bujení neboli metastázy. Takto cestující rakovinné buňky jsou ale po opuštění původního nádoru více vystaveny působení imunitního systému organismu. Studie ukazuje, že acylpyrin ztěžuje uvolňovaným buňkám jejich shlukování do větších agregátů, a tím následné uvolňování látek, které by samy naopak snižovaly účinnost imunitního systému. Tento mechanismus tak dává vzniknout anti-metastázovému působení acylpyrinu. Nyní by měla následovat další výzkumná fáze studie, která by od myší přešla k pacientům, a ukázala, pro které z nich bude tento přístup přínosný a vhodný. Nadto ale nálezy britské práce už potvrzují i výzkumy na třech švédských pracovištích prezentované letos v lednu na symposiu Americké společnosti pro klinickou onkologii. Tato švédská studie zjistila na souboru 626 pacientů, že ti z nich, kteří užívali denně 160 mg aspirinu (tedy našeho acylpyrinu), vykazovali o 55% menší pravděpodobnost návratu nemoci. I když v tomto stádiu ještě nelze přistoupit k přímému využívání v léčbě, posiluje to šance, že později se využívání acylpyrinu ukáže být skutečně přínosným i u lidí, ať už léku samotného nebo v kombinaci s imunoterapií. Vedle toho by také mělo navazovat i studium na molekulární úrovni mechanismu působení acylpyrinu, stejně jako jeho působení ve shora zmiňované prevenci srdečního infarktu. To by už ale představovalo sféru základního výzkumu, kdy by šlo o interakce kyseliny acetylsalicylové s biomolekulami. Takové aspekty by se daly zkoumat i u nás – tedy za předpokladu, že se nebudou vyhazovat prostředky na k ničemu nevedoucí předstírané aktivity, třeba těch nějakých 133 milionů (Odkaz) nebo ta čtvrt miliarda (Odkaz), o vyhazování produktivních výzkumníků nemluvě (a to jenom proto, že si dovolili říct pravdu o akademických nepravostech Odkaz,Odkaz).

Foto u perexu: Vrba – přírodní zdroj kyseliny salicylové (odkaz)

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0