Objevují se další návrhy, jak je možno se snažit čelit Alzheimerově nemoci

Německý lékař Alois Alzheimer presentoval výsledky studia po něm nazvaného neurodegenerativního onemocnění již v roce 1906. Nicméně hledání účinných prostředků proti této chorobě pokračuje podnes.

Německý lékař Alois Alzheimer presentoval výsledky studia po něm nazvaného neurodegenerativního onemocnění v přednášce v Tübingen již v roce 1906. Dnes se odhaduje počet nemocných touto chorobou např. v USA na více jak 7 milionů, u nás na 80 tisíc. A tak se hledají účinné prostředky proti této nemoci způsobující zhoršování paměti a tím i dalších mentálních funkcí. I rok 2025 přinesl několikeré významné dění kolem Alzheimerovy choroby.

Již před několika lety se objevily informace o tom, že obrázky v některých článcích o Alzheimerově chorobě mohou být nějak účelově upravovány. Někdy se v takovéto situaci (sarkasticky) používá anglický termín doctored images. [K takovým politováníhodným úkazům došlo i u nás (byť v jiných oborech), např. ve výzkumných článcích z univerzitních pracovišt ve dvou nejmenovaných moravských metropolích.] V případě těch Alzheimerovských výzkumů šlo např. o článek publikovaný v časopise Nature v roce 2006, věnovaný pozorováním na laboratorních zvířatech. Prvním autorem řečeného článku byl výzkumník Sylvain Lesné. Tyto varovné informace vedly jeho působiště (University of Minnesota Twin Cities – UMN) k vlastnímu šetření trvajícímu přes dva roky. Toto šetření nalezlo závady i u dalších prací, kterých byl Sylvain Lesné spoluautorem. Vedle onoho článku v Nature bylo navrženo stažení neboli retrakce i u dalších čtyř prací. K retrakci toho článku v Nature pak došlo s datem 24.6.2024.Odkaz

Obecněji je třeba poznamenat, že během posledních nějakých dvaceti let počet retrakcí vědeckých článků bohužel vzrostl několikanásobně. U nás se takové problémy často prostě jen zametají pod koberec. V horším případě může i dojít na vysloveně neetické vyhazovy těch, kteří na podvody upozornili (je dobré zmínit, že ve světě platná pravidla etiky vědecké práce považují za porušení těchto pravidel i nějaké postihování těch, kteří na nepravosti upozornili).Odkaz Ostatně i moje vlastní zkušenosti to potvrzují – narazil jsem na případ hrubé nepoctivosti, leč věc byla spolehlivě zametena pod náš akademický koberec.Odkaz

Leč zpět na UMN, tam se etické problémy (na rozdíl od těch našich zametacích poměrů) skutečně řeší – a tak na začátku roku 2025 Sylvain Lesné odstoupil ze svého univerzitního místa. Univerzita vydala prohlášení v tom smyslu, že došlo k rozpoznání problémů s věrohodností dat v několika publikacích a doporučeno jejich stažení. Řečený, nyní už retrahovaný, článek v Nature byl v oblasti Alzheimerovských výzkumů velmi vlivný, autoritativní – jak dokládá ta skutečnost, že až dosud byl jinými výzkumníky podle publikační databáze WoS citován celkem 2829-krát – a autoři těch navazujících prácí samozřejmě původně netušili, že v později odvolaných pracech šlo o zmanipulovaná, nepravdivá data. Teprve delší čas ukáže, jak významné byly takto vzniklé škody. Mimochodem, jen v roce 2021 vyplatila americká agentura NIH (National Institutes of Health) na Alzheimerovské výzkumy celkem 287 milionů dolarů.

Probíhaly a probíhají ovšem i Alzheimerovské výzkumy nezávislé na oné vlivné - a nyní retrahované – práci v Nature. Tak např. v červenci roku 2024 časopis The Journal of Nutrition zveřejnil dlouhodobou studii zahrnující 1024 účastníků, z nichž jen u 280 byla diagnostikována Alzheimerova choroba. Tato statistická studie dovodila, že konzumace jednoho či více než jednoho vejce týdně byla spojena s nižším diagnostikováním Alzheimerovy choroby než v podskupině vykazující konzumaci menší než jedno vejce týdně. Tento příznivý efekt je připisován cholinu přítomnému ve vaječném žloutku. Užitečnost vaječných žloutků potvrzují i japonská pozorování zveřejněná o rok dříve.

V minulosti se sice kritizovala přítomnost cholesterolu ve vejcích. Nyní se ale považuje za nepodstatnou, neb tento nemá vést ke zvýšení hladiny LDL (LDL: low density lipoprotein – nízkodenzitní lipoprotein) neboli španého cholesterolu v krvi. Odkaz

A zajímavé výsledky přináší i právě zveřejněná studie z univerzity ve švédském Lundu, ve které je hodnocena konzumace tučných sýrů. Do této dlouhodobé studie bylo zahrnuto přes 27 tisíc osob, z nichž u nějakých tří tisíc se během sledování rozvinula demence. Konzumace 50 a více gramů tučných sýru denně (s obsahem více jak 20% tuku) byla spojena s o 13% sníženým rizikem onemocnění při srovnání se skupinou v průměru konzumující méně než 15 g těcho sýrů denně. K podobnému závěru došla studie i tučné smetany (s více jak 30% tuku) – její konzumace 20 a více gramů denně byla spojena s o 16 % sníženým rizikem onemocnění ve srovnání se skupinou smetanu nekonzumující. Tato studie z univerzity ve švédském Lundu sama, na rozdíl od případu vaječných žloutků, ale neobsahuje nějaký pokus o racionalizaci na molekulové úrovni.

Tyto poznatky Alois Alzheimer samozřejmě ještě neznal. Sám zemřel v 51 letech na selhání srdce, patrně v důsledku dřívější revmatické horečky, a to v dnešní polské Vratislavi, kde od roku 1912 působil jako profesor psychiatrie na tamní univerzitě. Na pamětní desce jsou uvedeny letopočty 1866-1915 (viz ilustrace u perexu), ale jinde se jako rok jeho narození uvádí 1864).

Foto u prexu: Pamětní deska připomínající pobyt lékaře Aloise Alzheimera v polské Vratislavi – viz.Odkaz

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0