B. Martinů přispěl vzniku žádostí A. Einsteina na pomoc Miladě Horákové a spolupracovníkům

Je málo známým faktem, že ze všech Čechů nejosobnější kontakty s Albertem Einsteinem měl Bohuslav Martinů. Oba se totiž jako uprchlíci před nacismem setkali v americkém státě New Jersey - v Princetonu se známou universitou.  

Je málo známým faktem, že ze všech Čechů nejosobnější kontakty s Albertem Einsteinem měl Bohuslav Martinů. Oba se totiž jako uprchlíci před nacismem setkali v americkém státě New Jersey - v Princetonu se známou univerzitou. Einstein využil nabídku působit v Princetonu na nově vznikajícím Ústavu pro pokročilá studia. Po nástupu Hitlera k moci se tento známý odpůrce nacismu vyjádřil, že už nevstoupí na německou půdu. Zřekl se členství v Pruské akademii věd (čímž jen o něco předešel svůj vlastní vyhazov z této Akademie). Nacistická moc na to odpověděla prohlášením sekretáře Akademie, že není žádného důvodu litovat ukončení Einsteinova členství. Jedině nobelista z r. 1914 Max von Laue žádal odmítnutí tohoto sekretářova arogantního prohlášení, leč jeho návrh se už nikdo tehdy neodvážil podpořit. Nacisté zabavili Einsteinův majetek a vyplenili jeho dům. Einstein s chotí Elsou se pak vydali parníkem na cestu do Ameriky.

Bohuslav Martinů původně získal stipendium pro studijní pobyt ve Francii. Tam se seznámil s Francouzkou Charlottou, sňatek spolu uzavřeli v r. 1931. Ježto Martinů nevyhověl v roce 1940 nějakému protektorátnímu výnosu a nevrátil se do vlasti, nesměly se jeho skladby v Protektorátě hrát. Dostal však z Ameriky nabídku na vytvoření skladeb českých tanců -a tak se manželé Martinů v roce 1940 přemisťují přes Španělsko do Lisabonu, a posléze pak parníkem do Ameriky. Později se Martinů dozvěděl, že po opuštění Paříže si pro něj na jeho pařížskou adresu mělo přijít Gestapo. Martinů vyučoval v Americe skladbu na vícero školách včetně Princetonské univerzity. K prvnímu setkání Martinů s Einsteinem došlo v Princetonu v prosinci 1943. Tehdy mu Einstein daroval knihu o vývoji fyziky, kterou vytvořil s polským fyzikem L. Infeldem. To přivedlo Martinů k zájmu o hledání styčných bodů fyziky s hudební kompozicí. V březnu 1950 pak naopak Martinů věnoval Einsteinovi soubor svých pěti skladeb s vlastnoruční dedikací – ty jsou dnes uváděny i s podtitulem Skladby pro Alberta Einsteina. Martinů utpěl v létě 1946 při pádu z terasy vážný úraz, který definitivně znemožnil návrat do vlasti (vedle též i předpojatosti ze strany Zdeňka Nejedlého, který pro ‚modernisty‘ jako Janáčka či Martinů neměl valného uznání).

Když pak v červnu 1950 kulminoval proces se skupinou Milady Horákové, byl to právě podnět od Martinů, který vedl Einsteina k odeslání telegramů tehdejšímu československému prezidentovi i předsedovi vlády s žádostmi o milost. Einstein v telegramech uvedl, že jde o vězně nacistických koncentračních táborů, kteří si zasluhují žít ( Odkaz):

(Podobně Einstein pak v r. 1953 psal i prezidentu Trumanovi, aby udělil milost manželům Rosenbergovým. Ani v jednom z těch dvou procesů však Einstein se svými žádostmi neuspěl.)

Foto u perexu: Telegram A. Einsteina dorazil do Prezidentské kanceláře v Praze 14.6.1950 ( Odkaz).

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0