Acylpyrin (jinde aspirin) dokazuje svou užitečnost i po 125 letech - při zvládání infarktu

Studie z Harvardu a Oxfordu z letošního léta došla k závěru, že podání aspirinu (tedy acylpyrinu) během prvních čtyř hodin bolestivých příznaků probíhajícího akutního infarktu myokardu by mohlo v USA záchránit 13000 životů ročně.

Srdeční infarkt je život ohrožující situace. Typicky se projeví vytrvalou bolestí na hrudi, ta může vyzařovat třeba i do ramene či zad. Je vyvolán ucpáním koronární tepny krevní sraženinou, trombem, takže se přeruší zásobování krví. Americké zdravotní instituce jako nemocnice Mount Sinai nebo medicína na Harvardově universitě doporučují u nás prakticky neznámou radu pro případ, že na vás už infarkt jde. Vedle toho, že si zavoláte sanitku, je správné vzít tabletku aspirinu (tedy našeho acylpyrinu), půl minuty ji kousat v puse, pak spolknout a zapít vodou. Acylpyrin totiž snižuje srážlivost krve a tím pomáhá odstraňovat krevní sraženinu, co k infarktu vedla. A pro vyváženost by bylo také třeba zmínit už zesnulého kardiologa Milana Šamánka, propagátora střídmého pití vína pravě jako prevence infarktu. A k tomu rybí olej - přímořské národy jako Japonci či Norové se dožívají nejvyššího věku z titulu své vysoké konzumace mořských ryb. Tyto potraviny totiž příznivě zasahují do cholesterolových hladin.

Nyní studie pocházející z univerzit Harvard a Oxford a zveřejněná letos v létě došla k závěru, že podání aspirinu čili acylpyrinu během prvních čtyř hodin u akutního infarktu myokardu má potenciál záchránit v USA 13000 životů ročně – právě tím, že dojde k zmenšování sraženiny ještě dříve, než se dostanete k odborné pomoci. Do modelu byly zahrnuty i možné škody z titulu vedlejších účinků léku; předpokládalo se užívání i ještě nějakou dobu po atace. Když se vyčíslilo, o kolik se prodlouží životy tímto včasným samo-zásahem proti rozvíjejícímu se infarktu, došlo se k údaji, že takovéto prodloužení představuje na jeden rok náklady pouhych 3,7 dolaru.

Acylpyrin je derivátem kyseliny salicylové, ta se vyskytuje ve vrbové kůře, a ta se po staletí používala pro snižování horečky (vrba je latinsky salix). V r. 1899 německá firma Bayer přišla pod názvem aspirin s farmakologicky vhodnějším derivátem, kyselinou acetylsalicylovou, ve které na -OH skupinu je ještě přidána skupina acetylová. Během minulého století se pak objevily o něco pokročilejší preparáty, jako třeba i český anopyrin, kde je kyselá povaha samotného acylpyrinu tlumena vhodnou zásaditou příměsí. Nejméně příznivá pro žaludek je léková forma, kdy se polykají celé tablety. Ty pak zapadnou do některé části žaludku a způsobí místní krvácení. Od toho pomůže už podávaní zcela rozpuštěných tablet, nebo ještě lépe preparátů s příměsí zásaditých látek. Jinak obecně platí, že acylpyrin může být problém u dětí, osob se sníženou srážlivostí krve, žaludečním vředem, astmatiků, apod., takže je třeba individuálního posouzení. Náš anopyrin obsahuje v tabletě 400 mg kyseliny acetylsalicylové, aspirin uvažovaný v hoření studii měl gramáž 325 mg.

Již mnoho let se aspirin/acylpyrin doporučuje nejen k akutnímu použití při nabíhajícim infarktu, ale i pro dlouhodobé používání jako prevence infarktu, mrtvice (a jiné studie jej doporučují i jako prevenci rakoviny zažívacího traktu). Toto preventivní podávání má příznivce i odpůrce - periodicky se hlavně vrací to varování před krvácením v žaludku. Upozorňuje se ale i na možná rizika delšího krvácení při úraze, popř. na otázku mozkového krvácení – tato prevence tedy není přijímána jednoznačně. V Americe se např. doporučuje jednou denně tabletka toho tam prodávaného baby-aspirinu, která obsahuje 81 mg kyseliny acetylsalicylové, jiná dopuručení jsou třeba každý druhý den tabletka aspirinu s obsahem kolem 300 mg. V našich poměrech by to odpovídalo třeba čtvrtině až polovině tabletky anopyrinu jednou denně (jak už zmíněno, celá tabletka anopyrinu obsahuje 400 mg kyseliny acetylsalicylové) - věc ovšem závisí i na hmotnosti osoby. Tabletka by se měla brát po jídle, poté, se rozpadla ve vodě, a s řádným zapitím. Je třeba poznamenat, že prostředí v žaludku za běžného provozu je tak jak tak význačně kyselé: pH=2 až pH=1, to už půlka anopyrinu rozpuštěná ve vodě při plném žaludku význačně dál neposune. Skutečným původcem žaludečního vředu je bakterie Helicobacter pylori; za tento objev dostali dva Australané Nobelovu cenu v r. 2005 - tím se žaludeční vřed stal léčitelný antibiotikovou kůrou. Kyselost žaludku jen napomáhá při vytvoření a udržování vhodného narušení jeho stěny, ve kterém pak začnou bakterie působit.

Do té diskuze o vhodnosti pro prevenci infarktu a mrtvice před časem vstoupila i (hlavně) kanadská studie zveřejněná v časopise The Lancet, která analyzovala data od 18000 osob s průměrným věkem 63 let. Na této studii se podílelí výzkumníci z 13 zemí, testované osoby pocházely z 26 zemí. Fakticky se studie zaměřila na tři potenciálně účinné látky - vedle aspirinu šlo též o látky snižující krevní tlak, a také látky ovlivňující hladiny cholesterolu - statiny. Výsledky poskytly hojnost různých statistických dat - tak např., že kombinace všech tří látek během pěti let snížila riziko infarktů a mrtvic o 47%. Při vypuštění aspirinu ze směsi však redukce rizik klesla jen na 32%. Vývoj se tak posouvá k používání poly-tablet obsahujících všechny tři komponenty, které World Heart Federation (WHF, Světová Federace Srdce) považuje za významnou léčebnou příležitost s globálními dopady. Byla vyslovena i optimistická vize, že s dalším vývojem těchto poly-tablet by celosvětově mohla být kardiovaskulární onemocnění snížena o až 70 %.

A acylpyrin se nakonec ukázal jako užitečný i při boji s Covidem. Lékaři z nemocnice v čínském Sianu, spadající pod armádní lékařskou univerzitu, začali zkoušet acylpyrin u nemocných s Covidem-19 už na jaře 2020, na ně pak navázaly studie v Americe a Anglii. Zajímavé jsou třeba výsledky z washingtonské Univerzity George Washingtona. Jedna skupina pacientů s Covidem brala acylpyrin, a to až sedm dní před přijetím do nemocnice, nebo aspoň od prvního dne po přijetí. Více jak 40% pacientů s acylpyrinem mělo příznivější parametry průběhu onemocnění ve srovnání s kontrolní skupinou bez acylpyrinu (došlo ke snížení potřeby užívat ventilátor, snížení pobytu na JIP, i snížení úmrtnosti).

Foto u perexu: Ukázka balení aspirinu před více jak sto lety (Odkaz ).

This work is licensed under CC BY-NC-ND 4.0