Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #6

UFOuni jsou tu s námi. Vždycky byli. Díky XNA v buňkách mají oproti lidem výhodu. To však zdaleka není všechno.

Shrnutí: Ferda a Michael jsou hrdiny našeho příběhu, který začíná před koncertem skupiny Rudý hrábě. Při rozčilení se oba změnili, ze zelené pokožky dále vynikají obrovské oči a hlavně anténky umožňující rychlý přenos myšlenek na velké vzdálenosti. Jejich buňky navíc obsahují, pro lidi dosud neznámou, XNA (kyselina xenoxyribonukleová), zajišťující buňkám odolnost proti vnějším rušivým vlivům. Po svém zajetí jdou z ruky do ruky a přežijí surové zacházení i zkoušku napalmem. Jejich poslední majitelé, mafiánská skupina z Timoru, nechala oplodnit deset žen, aby pokračovali ve zkoumání toho, co jsou Ferda s Michalem zač. Oddělili je od sebe. Michael byl vězněn v proskleném kontejneru a při tání ledovců došlo k jeho zřícení do moře.

––––––––––D r u h á––p o l o v i n a––p ř í b ě h u––––––––––

Nebyli jsme jako oni¹⁾. Jako lidé. Vnímali jsme a znali lidské vlastnosti, ty dobré, i ty špatné. Všechny sklony i každé hnutí lidské mysli. My jsme prožívali stejné emoce jako radost, strach, úzkost, hněv aj. Nepociťovali jsme ale závist, touhu po moci, neměli jsme snahu druhému ublížit či snad dokonce zcela bezdůvodně někoho urazit, ponížit či mu způsobit bolest. Oplácet, mstít se. Nebyli jsme takoví. Jako lidé. Nedokázali jsme zabránit, aby takoví byli. Mohli jsme být, a byli jsme, pro ostatní (lidi), v tomto ohledu, vzorem. Nezaslouženě. To byl další rozdíl. Jestli si myslíte, že to bylo dost málo, vyvedu vás hned z omylu.

Jakmile nás s Ferdou od sebe oddělili, jeho vezli úplně jinam. Mne na sever na nějakou arktickou základnu, Ferdu do Afriky, do subsaharské pouště, také na nějakou odlehlou základnu. Stejně jako já, si už Ferda dával pozor, aby na svoji pravou tvář nikdy a nikoho zbytečně neupozornil. Veškeré surové zacházení proto snášel klidně (téměř s úsměvem). Pro sebe si opakoval, že nepodlehne rozčilení, kdy se proměnil v UFOuna, který málem rozkopal reprobednu odposlechů pro kapelu Rudý hrábě, když mu nezaplatili výplatu.

Zdálo se, že i jeho zkoumá stejná parta gaunerů a sdělují si, co právě dělají se mnou. I jemu postupně nastrkali pět dívek, aby mu odčerpali tělesnou tekutinu a odebrali genetický materiál. Jak už jsem se několikrát zmínil, lidé však ještě nebyli tak vyspělí a nebyli schopní XNA poznat a detekovat.

Ferda byl na rozdíl ode mne spoutaný a stále připoutaný ke stanové tyči. Kolem vodního pramene v pouštní oáze se tísnilo několik stanů. Přes den nesnesitelné horko, v noci mráz. Jenom několik palem poskytovalo malý, rychle se měnící stín. Tady by nás také nikdo nehledal. Parta zločinců se už druhý den dohadovala, co s Ferdou udělají. Nedokázali se shodnout, jestli ho zabijí nebo zase někomu prodají. Nakonec se rozhodli pro to druhé a následující den se vypravila karavana beduínů do pouště na neznámé místo, kde měl být Ferda – zboží, vyzvednutý kupci. Tentokrát to byl peruánský gang, který měl své sídlo v místě zvaném Iquitos, kam nevedla žádná silnice ani cesta.

Ilustrativní fotografie vytvořená pomocí umělé inteligence AI (ChatGPT)

Při cestě se zvedla písečná bouře, kterou polovina lidí nepřežila. Ferda pomáhal s velbloudy, zakrývat jim nozdry, aby se neudusili jemným pouštním pískem, který všechny oslepoval. Podařilo se mu osvobodit se, ale přesto byl ochotný pomáhat svým věznitelům. To na řadu z nich udělalo dojem. Byli zvyklí na násilí a agresivitu. Čekali to. Jestliže se jim Ferda mohl pomstít a oplatit jim, jak se k němu chovali, neudělal to. Byli mu vydáni v té kvílející noci na milost a nemilost. On jim místo bolesti a odplaty zachránil život. Světélko v moři tmy. Dočista jako zjevení. Dál už cestoval jako svobodný, bez pout a bez ponižování a bití. Tak dorazili po pár dnech na dohodnuté místo v oáze uprostřed saharské pouště. Tam už čekal vrtulník a hrstka mužů snědých tváří, kteří předali pytle s diamanty a odvedli si Ferdu, kterému na uvítanou uštědřili hned několik ran. Beduíni odjížděli mlčky. Zapůsobil na ně Ferdův klid a velká morální převaha. Cítili se divně, protože nic podobného nezažili. Po cestě zpátky se mezi sebou poprvé nehádali.

To pro začátek stačí.

––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––-

Pokračování příště.

1) ...nebýt jako oni – jedno z nejsilnějších gest a nejhlubších myšlenek Sametové revoluce 1989 v bývalém Československu. To bylo to, co svět obdivoval. Toho nejsou lidé běžně schopni. Slabost? Ne, velkorysost.

1. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #1

2. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #2

3. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #3

4. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #4

5. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #5