Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #2

Lidé si myslí, že my UFOuni jsme odněkud přiletěli. To je ovšem základní omyl. My jsme tady odjakživa.

Můj parťák se jmenuje Ferda, ofiko Ferdinand a já jsem Míša, ofiko Michael. Ferda byl rozčilený, protože mu kapelmajstr Řeháček nezaplatil za minulý měsíc. Jsme bedňáci u týhle pošahaný kapely Rudý hrábě a už nás to s nima moc nebaví. Platí málo a ještě špatně. Pořád si něco vymýšlejí „ty odposlechy jsi dal moc dopředu nebo moc dozadu“ a tak podobně. Ferda se moc nerozčiloval (z pochopitelných důvodů), aby se neprozradil, ale tentokrát mu to ujelo, no. Co je moc, to je moc.

A tenhle koncert bude náš poslední. S Hráběma. S touhle kapelou. Okresního formátu.

Řeháčkovi jsme to oznámili hned po koncertě, naložili jim aparaturu do dodávek a přemýšleli, co dál.

Sedli jsme na mašiny a vyrazili. Byla tmavá noc. Ta noc, kdy nesvítí ani měsíc ani hvězdy, a s přibývajícími hodinami tma houstne čím dál víc.

Zásadně si na kolo ani na motorku nebereme helmu, protože by hrozilo, že kdybychom se rozčílili, naše tykadýlka by se hned zvedla a hrozilo by, že proděraví helmu. Dávejte si teda, lidičky, bacha na všechny, kdo jezdí bez helmy, to budou lidi od nás.

Taky si dávejte bacha na všechny, kdo jsou tzv. kliďasové, protože to můžou bejt taky lidi od nás, který nechtěj riskovat odhalení.

Lidi si myslí, že máme nějaké nadpřirozené schopnosti, jako je bilokace, teleportace nebo snad zneviditelnění. Ale my takové schopnosti nemáme. Jediný, co máme, jsou při vzrušení nebo rozčilení ty zvětšené oči, změna barvy pokožky na zelenou a výsuv antének, které v ten moment přenášejí nějaké informace bůhvíkam.

Jedeme si, v klidu si jedeme, do těch našich Kotěhůlek nebo jak se ta vesnice jmenuje. Převratná. To je název té díry, kde bydlíme. Vtom se ze zatáčky vyřítí černá dodávka a srazí nás dva do škarpy. Než bys řekl švec, oba ležíme svázaní v té dodávce. Ne, že bychom o to stáli. Být převáženi stočení úhledně jako dva koberce neznámo kam, neznámo kým.

Může za to stejně Ferda a to, že kopal do tý reprobedny. Někdo ho přitom viděl, byl velmi neopatrný. Za blbost se platí, jak známo. Mezi lidmi.

Ale my jsme lidi nebyli. Jen jsme tak vypadali.

Ilustrativní foto vytvořené pomocí umělé inteligence AI (Gemini)

–––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––––

Pokračování příště.

1. díl: Do tý nekopejte šéfe, to je reprobedna #1