Vnučka vs Děděček

něco zvráceného dříme v každém z nás ....jen to umět najít a potlačit ...

Ručičky hodinek dávno za dvanáctkou
i venku ulice se pozvolna vyprázdnila
pročpak tedy i ty neležíš pod peřinkou
nebo snad únava ještě tě nedostihla

ptá se tuhle dědeček u postélky vnučky
nejsem unavena ale co vy zde dědečku
já mám od doktora nařízené procházky
a než usneš rozepni si noční košilku

na zdi stíny kmitají v zběsilém tanci
je slyšet praskání hořícího dřeva
kdo jen mohl tušit dědovy úmysly
a spanilá dívka v dobrém uposlechla

nastalo ticho jak v hlubokém lese
říše snů nad myslí převzala vládu
přesto ve vzduchu něco zlého vysíce
jak plížilo se cosi skryto v stínu

to přepadla děda nesnesitelná touha
tak blízko a nesmět aspon ochutnat 
byla jediná v hlavě sžírává myšlenka
když vedle dívky začal si klekat

nadzvedl deku a dlan pod ni vsunul
prsty snažil se poklad ukrytý najít
hlavně aby vnučku ze snu neprobral
dává všanc ten stařecký um a cit

náhle zdá se že našel co hledal
v očích jiskra na čele studený pot
celý jako by v okamžiku pookřál
zdá se že uspěšný byl noční lov