Mořeplavec

Jako plavec co bojuje s odlivem a nechce si připustit ,že je konec....tak stejně tak bojuji s osudem ,že najdu jednou dokonalou ženu...

čím více tebe chtěl

cíl dál vzdálen byl

tatá doba když směl

říkat zustan tu dýl

.

zbyla jen vzpomínka

bledá co stare foto

zhasla už jiskřička

tím nastalo chladno

.

říkal krásných slov

však pálila jak led

psal též dobrou noc

kdy pro tebe to jed

.

nechtěla nic z toho

zde osobní bublinka

přec ty neřekla ano

nebyla jeho panenka

.

psal i on že tě rád

to prý stýská se mu

zda možno lépe znát

ztráta cenného času

.

snad držet v bocích

ztratit se v náruči

slyšet krásný smích

volati pozdě v noci

.

prý jenom vidět oči

poslouchat ten hlas

náhodě takto pomoci

budoucnost je v nás

.

chybovat je lidské

tenhle konec divný

to odpustit božské

dříve než zevšední