chlap nebo zbabělec aneb trocha poezie

jen ty ta jediná , víš pro koho slova to složená ..jsi to ty Jaroslavo Straková ...no nediv se , vždyt říkám ti to pokaždé , když jsme spolu ...zdeněk pokorný 

povím co pro tebe dnes jarko mám 
kdy od té chvíle co tebe já znám
necítím se již na světě opuštěn
že tohle všechno vypadá jako sen

přesto že otevřené mám obě své oči
někdy připadám si jako na kolotoči
to moje srdce rychleji se rozbuší
kdy spolu jsme a držím tě v náruči

jak mohu obejmout tvé křehké tělo
v podivném to snu kde vše se smělo
poté co přitisknu svoje rty k tvým
bohužel však nejsem já tím jediným

koho že v tvém srdci jarko nosíváš
toho co před spaním ty ráda líbáváš
tedka nevím jak se k tomu postavit
jestli jako zbabělec mám to zabalit

nebo se narovnat a říci ti tohle
že ty žena se kterou fajn mě je
a i když dostavil se temný mrak
tak na mě spoleh jsem přec chlap

který utírá tvá uplakaná kukadla
dříve než slza smutku ti ukápla
ten co pohladí když přijde splín
jak po ránu polibkem probouzím

však rozhodnutí je jenom na tobě
to povíš mě až uvídíme se osobně
pro ted se s tebou mazlíku loučím
písmenem tobě poslaným to končím

snad potěšil trochu tvé oči modré 
poezií jenom tobě tedka to složené
kdy ty ta můza má smutná inspirace
za pomoci dnešního svitu měsíce