No entry

Měli pravdu. Není žádná odvrácená strana Měsíce, ve skutečnosti je všude temnota. (Inspirace Pink Floyd)

Všechny tiskové agentury dnes ráno přinesly důležitou zprávu, všechny televizní stanice přerušily vysílání. „Další velký skok pro lidstvo, po šedesáti letech modul Artemis úspěšně přistál na povrchu Měsíce. Poprvé na odvrácené straně, poprvé s mezinárodní posádkou. Vítězství evropského ducha a americké pracovitosti...“ Důvod takového kosmického dobrodružství byl ovšem mnohem pragmatičtější a naznačily jej odběry vzorků povrchové i podpovrchové horniny, provedené už Apolem 11 a naposledy Lunou 24 v roce 1976. Izotop helium 3, palivo do fůzních elektráren. Kdo zvládne jeho těžbu, stane se v příští dekádě vládcem světa. Šestiboký přistávací modul se nejprve zlehka dotkl povrchu Měsíce jedním ze stabilizátorů a následně dosedl celou svojí váhou deseti tun. Přistání neproběhlo standartním způsobem, zvířený prach na několik minut oslepil kamery, ale k vážnému poškození naštěstí nedošlo. Tříčlenná posádka provedla nezbytné úkony, kontakt s řídícím střediskem byl po nekonečných patnácti minutách rádiového ticha navázán a výstup na povrch mohl být zahájen. Mare Ingenii – Moře touhy, jakoby svým jménem vyjadřovalo pocity astronautů a na hvězdné obloze nezvykle chyběla modrá silueta Země. Není místa, které by bylo opuštěnější, cílový kráter Daedalus se nachází blízko středu odvrácené strany Měsíce. Že se na Měsíci nacházejí údolí a vrcholy, objevil již Galileo na začátku sedmnáctého století, odvrácená strana ale překvapuje svojí odlišností. Je mnohem hornatější a obsahuje mnohem méně měsíčních moří s odlišnou strukturou povrchu, dojem naprosté opuštěnosti zdůrazňuje i absence rádiového vysílání ze Země. Ticho, ostré sluneční paprsky a stopy, které v milióny let starém prachu zůstanou navěky. Trojice dobyvatelů pomalu postupovala směrem k nízkému hřebenu, zakrývajícímu okraj kráteru a komunikační družice během svého obletu předávala na Zemi úchvatné záběry ze svých kamer. Na měsíci neexistuje šero, temnota skrývající se za každým balvanem je vždy absolutní. Za horizontem cosi pravoúhlého náhle narušilo jednotvárnost drtě měsíčního regiolitu. To není výtvor přírody, ale lidských rukou, snad jakási cedule plná povědomých znaků. A na spodním okraji... „promiňte musím lépe zaostřit kameru“. „No entry, Chinese territory!“