Nádherný článek! 

Jakmile začnete říkat On, tak již začínáte personifikovat. A personifikací se začnete přibližovat k věřícím, kteří svou víru praktikují v církvích. Váš náhled na víru je vcelku podobný mému. Já se jen bráním právě té personifikaci. Věřím však v to, že naše poznání  nám ještě neukázalo veškeré možnosti  pestré škály života. Veškerý život má energetický základ a my tuto energii ještě nedokážeme plně vnímat. Já neveřím na náhody a na boží úradky. Věřím však, že i dnes již, aniž bychom si to byli schopni plně uvědomit, se občas stáváme svědky přenostu energie produkované živým organismem na dálku. Protože si to neumíme vysvětlit, tak jedni mluví o náhodě a druzí o řízení božím. A to jsou ty chvíle, kdy se stávají tak zvané zázraky. I mně se jeden stal v r. 1980. Vracel jsem se se sestrou autem z Alžírska přes Francii a Německo. Měli jsme časový náskok a tak jsme začali přemýšlet, že by bylo pěkné navštívit tetu emigrantku bydlící někde v Norimberku. Adresu jsme neznali a mobily ještě neexistovaly. Tak jsme se domluvili, že v Norimberku najdeme nějakou telefonní budku a vyhledáme si tetu a její adresu v telefonním seznamu. Když jsme po dleším pojíždění po Norimberku konečně uviděli tel. budku u které se dalo zaparkovat, zjistili jsme nakonec, že je to budka před domem, ve kterém teta bydlí. Ve městě větším než Praha se to rovná zázraku. Já však věřím, že intenzivním přemýšlením, jak tetu najít, jsme se s ní energeticky spojili a to nás dovedlo do její bezprostřední blízkosti. Taková bioenergetická navigace. Jednou to možná lidé budou umět.

Jenom pokorný muž se skloní a využije moudrosti jiných než, aby šel vyšlapávat sám novou cestu, když existuje cesta prověřená časem a bezpočtem těch co po ní kráčeli před ním. Lidé vzhlížejí k velikánům vědy, obchodu a sportu. Ale kolik lidí dneska vzhlíží k duchovním velikánům křesťanského světa (světcům)? Modlitbu sice umí sesmolit i každý sám, ale kde jinde na světě může člověk přijít do fyzického kontaktu s Bohem než v eucharistii a jeho mystickém těle.