17. listopadu si připomínáme hned dvě výročí. Jde o události z let 1939 a 1989. To druhé je připomínáno častějic, ale osobně považuji pro naše dějiny události z roku 1939. Ty by se měly připomínat více. Důvodů je hned několik. Ten největší fakt je, že nebýt událostí v roce 1939, pak by studenti nevyšli do ulic, nedostali by od STB a policie výprask (teď berme oficiální verze jako fakt, pomiňme informace, že "Samet" měl být řízen přímo z Moskvy apod.) a lidé by se nevzbouřili.
Je však velmi smutné, že stejně jako na další významná data dějin lidé zapomínají. Vědí, že v ten den je volno a to je jediné co je zajímá. Bohužel, jak se již mnohokrát ukázalo, dějiny se točí v kruzích a my se z nich neumíme poučit. A to, že zapomínáme takové události je velmi smutné. Neřeknu rok 1939, který jsme téměř nikdo nezažil, ale to že zapomínáme i co se stalo v listopadu 1989, události, které již velká část populace zažila osobně, je více než k pláči.
Například loni mě dostala informace v průzkumu TV Nova, kdy na otázku co se stalo 17.11.1939 jeden z respondentů odpověděl, že asi spadl Gagarin. Ano, určitě šlo o manipulaci a vytržení z kontextu. Ale pokud toto někdo vypustí z pusy a to i "jen" ze srandy, pak je něco špatně.
Ale pojďme si připomenout, co se stalo v oněch osudných listopadových dnech roku 1939 a následně i roku 1989. Necháme tentokráte, jak jsem již zmínil, konspirační teorie stát stranou a zaměříme se na všeobecně uznaná fakta.
17. listopad 1939
Tento den byl jedním z nejčernějších v dějinách Česko-Slovenské republiky, která v té době již vlastně neexistovala, protože byl stát rozdělen na Protektorát Čechy a Morava a Slovenský stát. Vše začlo 28. října 1939, v den 21. výročí vzniku ČSR. V ten den vyšli lidé spontáně do ulic, aby nacistickým okupantům ukázali, že se jich nebojíme, že se jin jen tak nedáme. Při demonstracích, které byli krvavě potlačeny, byl postřelen i Jan Opletal, student lékařské fakulty univerzity Karlovy. Svým velmi těžkým zraněním podlehl.
Hitler žádá řešení Den po pohřbu se v Berlíně konala mimořádná porada, na které se schválil plán "Sonderaktion Prag vom 17. November 1939". Adolf Hitler, který se jednání zúčastnil, se k pražským událostem vyjádřil: "15. březen byl můj velký omyl. Lituji, že jsme s Čechy nenaložili jako s Poláky. Události 28. října a 15. listopadu ukazují, že Češi nezasluhují jiný osud... Z toho důvodu nařizuji: Zastavení českých vysokých škol na tři roky. Jakékoliv demonstrace dát ihned potlačit... Nebudu se ostýchat do ulic postavit třeba i děla. Do každého hloučku se bude střílet kulomety. Bude-li ještě nějaká demonstrace, srovnám Prahu se zemí..." Tato část pochází z článku: http://www.rozhlas.cz/17listopad/listopad/_zprava/645308
To vše se stalo v reakci na další demonstrace, tentokráte konané za účelem uctení Opletalovi památky, který zemřel 11. listopadu. Rakev s Janovými ostatky doprovázelo na 3000 studentů. Hitler byl tak rozčílen, že v noci na 17. listopadu za přispění jednotek SS bylo uzavřeno všech deset našich vyskoých škol. Devět studentských vůdců bylo nemilosrdně a bez soudu popraveno, na 1200 studentů bylo odvezeno do koncentračních táborů. V reakci na tyto události byl 17. listopad ještě behem války vyhlášen v Londýně jako mezinárodní den studentů.
Za zmínku stojí, že i díky prezidentu Emilu Háchovi byli studenti po roce 1942 z koncentračních táborů propušteni.
O 50 let později
Píše se 17. listopad 1989. Od smrti Jana Opletala a zavření vysokých škol uplynulo už 50 let. Udělo se mnohé. Nacistické Německo je již téměr 45 let minulostí, je to 40 let, co jsou u vlády Komunisté, 20 let od vpádu zemí Varšavské smlouvy... A právě dnes, při tak kulatém výročí, se vydává studentský pochod Prahou.
Nemusím snad připomínat, že studenti dostanou od STB výprask, což zvedne vlnu nevole, která vyvrcholí 27. listopadu celostátní generální stávkou. Komunisté se nebrání, ač na to měli prostředky, 40 let jejich vlády se zvolna hroutí k zemi jak domeček z karet... Naše země se stává demokratickou a svobodnou. (Tedy údajně)...
Zamyšlení na závěr
Teď mi samy řekněte, jestli si myslíte, že by se staly události roku 1989 bez událostí roku 1939. Patrně ne. Proto mě vždy vytáčí, když se v tyto dny připomínají jako pád komunismu. Jako výhra demokracie. Ano, je to pravda, ale nestalo by se tak bez událostí roku 1939 a tyto události (záměrně?) opomíjíme... To je však z hlediska dejin velký omyl!!! Nedělejme chybu a vzpomínejme na celý řetezec událostí....
Shrnu-li to, pak 17.11.1989 by nebylo bez 17.11.1939, které by nebylo bez 15.11.1939, které by nebylo bez 28.10.1939, které by nebylo bez 28.10.1918, které by nebylo bez první světové války, které...
Myslím, že už chápete, že chci říct, že nelze opomíjet některé události dějin, že je potřeba chápat návaznosti a i jejich důsledky. Pokud nebudeme znát dějiny, pak dovolíme jejich opakování. A to, že se dějiny opakují v cyklech je holý fakt. Proto na Vás apeluji, prosím snažte se o pochopení a znalost dějin. Nedovolme jejich opakováni, protože to je i v našem zájmu. Poučme se z chyb předchozích generací.
Zamyslete se prosím nad mojím článekm. Nezamýšlejte se nas textem, ale nad tím skrytým významem, co jsem chtěl říct. Zamyslete se a přečtěte si pár článků, které přikládám v odkazech. Snad pak lépe pochopíte, proč považuji rok 1939 pro české, ale i světové dějiny za daleko více klíčový než rok 1989.
Děkuji za přečtení :) Zdeněk Novotný
