Mléčná dráha

Vadí nám, že je Mléčná dráha šišatá?

Mléčná dráha

Žiji v Mléčné dráze. Nebo na Mléčné dráze? Asi ne. Asi je správné to první. To žití v té dráze není má volba, protože k dráhám jsem měl po celý život averzi vzhledem k tomu, že jsem se po železnici dopravoval do zaměstnání. A tak si žiji v dráze, protože jiná možnost není. Ale nejsem v tom sám, v dráze žijeme všichni a společný úděl nás všechny sdružuje a je to možná jediný faktor, ke kterému zaujímáme všichni stejné stanovisko, bez rozdílu státní příslušnosti, vyznání, barvy pleti nebo politického přesvědčení.

Neměl jsem až donedávna k Mléčné dráze vůbec žádný vztah. Vůbec jsem na ni nepomyslel. I když Mléčná dráha není pojem abstraktní (a já jsem spíše realista), její existence mě vůbec nezajímala, jako bych s ní neměl nic společného, bez ohledu na to, že jsem její součástí. Až donedávna.

To jsem se dozvěděl z rozhlasových zpráv, že Mléčná dráha vůbec není rovná, že vědci spolehlivě zjistili, že je zaoblená, zakřivená, ohnutá nebo jinak šišatá, podle toho, který výraz překladatel použije, protože to samozřejmě nebyli vědci čeští. Ti totiž mají na programu výzkumy pro náš život daleko prospěšnější, třeba život v Antarktidě. Mléčná dráha nebudí pozornost sociálních demokratů, takže občanští demokraté nemají čemu oponovat a lidovci se nemusí rozhodovat, na kterou stranu je výhodnější se přiklonit. Zelení tvrdí, že mléčná dráha životu neškodí. Aspoň zatím. Komunisté u Marxe žádnou zmínku o Mléčné dráze nenašli a rozhodnou možná až někdy v budoucnosti, bude-li k této problematice nutno zaujmout nějaké stanovisko.

Při vědecké práci nestačí pouze konstatovat fakta, je třeba také vysvětlovat příčiny, důvody a podmínky jejich vzniku. A tak před vědci stála otázka, proč je Mléčná dráha takto deformovaná. Deformace je vlastně nejvhodnější označení, protože její tvar je tak nepravidelný, že zaoblení nebo prohnutí by vyvolávalo představu symetrie a tak tomu není. Mléčná dráha je prý deformovaná podobně, jako se zkřiví stará gramofonová deska na slunci. Tedy úplně nepravidelně. Ale to si mladší generace ani nedovedou představit, protože staré gramofonové desky ani neznají.

Ovšem vysvětlovat deformaci Mléčné dráhy působením Slunce může napadnout jenom mysl velmi povrchní, nesnažící se jít věcem do hloubky, ke kořenům. Slunce je přece samo součástí Mléčné dráhy, a to součástí nijak zvlášť významnou (takovou je jenom pro nás) a nemá vliv na celou Mléčnou dráhu. Vědce tedy taková možnost vůbec nenapadla. Hledali jiné příčiny. A našli je:

Deformace Mléčné dráhy je zaviněna působením dvou dalších galaxií a ohromnou tajemnou zvláštní silou, existující kdesi ve vesmíru, bohužel není možné zjistit její ohnisko v nekonečném prostoru. Při té příležitosti, jako vedlejší výsledek vědeckého bádání, bylo zjištěno, že nekonečný vesmír je ještě nekonečnější, než se předpokládalo a že se neustále rozšiřuje a expanduje, takže žádná nekonečnost není definitivní a nikdo neví, kam to povede. Ovšem povede-li to vůbec někdy někam, bude to v nekonečné budoucnosti a to nás pochopitelně může zajímat jenom úplně teoreticky.

Astronomové neustále objevují nové a nové hvězdy, planety a planetky, měsíce a satelity hvězd, komety, meteority a v poslední době i odpad, zanechaný ve vesmíru lidmi. To všechno jsou konkrétní objekty, měřitelných rozměrů a zjistitelné optikou. Takové by nakonec byly i ty dvě galaxie, které prý působí deformaci naší Mléčné dráhy. Ovšem ona tajemná síla, působící na tu naši dráhu vedle oněch dvou galaxií, má polohu, která je zatím neidentifikovaná a možná i neidentifikovatelná.

Jenom úplní materialisté mohou otázky Mléčné dráhy nechat zcela bez povšimnutí, jako by se nás to netýkalo. A přece je to otázka existenciální, bez Mléčné dráhy bychom nebyli a je smutné, že se tak mnoho lidí věnuje vydělávání peněz a nedělají si starosti o osud nejen lidstva, ale všech živočichů, celé Země a nakonec i celé galaxie a Mléčné dráhy. Byla vyřešena otázka stvoření světa explozí Velkým třeskem ze zrnéčka extrémně hutné a těžké prahmoty. Otázka deformace Mléčné dráhy je v porovnání se stvořením světa podružnější. Ale byla-li vyřešena otázka hlavní, nemělo by se vyřešení této druhé otázky odkládat. Jistě se najdou vědci, i když asi ne u nás, kteří to ohnisko tajemné síly ve vesmíru budou schopni lokalizovat. Bude-li to ještě za mého života, zbaví mě to starostí, které si přece jenom dělám.