Kuchařská první pomoc
Kuchařská první pomoc
Někdy se jídlo nepovede. Příčiny mohou být různé, ne vždy je na vině hospodyňka. Nicméně ona musí čelit následkům nezdařeného pokrmu. Kdysi usedala nešťastná kuchařinka na štokrle u kamen a usedavě plakala, zatím co obsah hrnce vylévala do kýblu, vždy vedle štokrle připraveného. Dnešní hospodyňky (pokud nějaké ještě jsou) už takové tragedie neprožívají. Zkažené jídlo se spláchne do záchodu a je vymalováno. Ale tento postup je velmi neekonomický. Každé zkažené jídlo se dá totiž zachránit:
Vždycky z něj můžete udělat guláš. Musíte mít doma vždy dostatečnou zásobu papriky. Byli byste překvapeni, co všechno dokáže paprika zamaskovat. Neškodí mít při ruce i potravinové červené barvivo, protože guláš hrající do červena vypadá věrohodně maďarsky a když na něj nakladete kolečka cibule, případně pro barevný efekt přiložíte snítku petrželové nati, může se stát, že i sama hospodyňka dostane chuť na jídlo původně zkažené. A vrcholem všeho potom je, když tohle jídlo i té hospodyňce zachutná.
Někdy ovšem se i taková úprava mine účinkem. I když docílíte toho, že guláš vypadá přitažlivě, mohlo by se stát, že přesto nenajdete odvahu k tomu, abyste ho předložili strávníkům. Ani potom si nemusíte zoufat. Máte ještě k dispozici čínskou kuchyni. Pro takové případy musíte mít k dispozici několik druhů běžně neznámého koření. Navštivte krámky, obyčejně skromných rozměrů, které se zabývají prodejem exotického koření. Nakupte několik druhů. Jakých, to není to hlavní. Důležité je, abyste si jejich názvy zapamatovali a mohli je citovat, až budete toto nyní čínské jídlo servírovat. Pro zvýšení čínskosti můžete do jídla nasypat burské oříšky. To je velmi efektní a vyplatí se vám to. Burské oříšky někdy stářím žluknou a jako takové by je nikdo nejedl. Ovšem o Číňanech je známo, že často jedí jídla, která my považujeme za zkažená. Ale v Číně se žádné jídlo nikdy nevyhodí, je tam příliš mnoho lidí na potraviny, které jsou k dispozici. O Číňanech je známo, že jedí všechno, co běhá po zemi, plave ve vodě, nebo lítá ve vzduchu (pokud to ovšem nemá motor), takže se používají i burské oříšky s prošlou záruční dobou. Jinak si s chutí čínských jídel nedělejte starosti, je prostě exotická a když se někdo nad chutí bude pozastavovat, vysvětlete, že tak to v Čině dělají, tam například před pečením pomažou kachnu medem. Tak ať se nikdo nediví chuti vámi předloženého jídla.
Čínská jídla servírujte s rýží. Nudle se nehodí jako příloha, ty tvoří samostatné čínské jídlo a vám nehrozí, že byste nudle někdy uvařily tak nešikovně, že byste je musely servírovat jako čínské. Máte-li pochyby, že by si hosté na čínském pokrmu nepochutnali, nahraďte příbory čínskými hůlkami. Potom budou mít hosté tolik starostí s hůlkami, že si chutě jídla vůbec nevšimnou.
Své čínské jídlo musíte vždy pojmenovat. To jinak nejde. Bez toho jména by nebylo čínské. Spoléhám na vaši inteligenci, že si dokážete vymyslet označení, skládající se pokud možno ze tří jmen, které bude vypadat dost čínsky. Někdy můžete zkusit napsat svoje jméno zezadu dopředu. Zřídka to bude znít čínsky a budete muset některá písmena změnit. Ale jako polotovar vaše jméno, čtené obráceně, může posloužit.
Může nastat případ, že se ani čínské jídlo neodvážíte servírovat, dokonce ani s hůlkami. Ani potom není ještě všechno ztraceno. Máte ještě k dispozici mexickou kuchyni. Je to poslední možnost, která ale nezklame nikdy.
Musíte mít v zásobě čili-koření. Dostanete ho také v těch kořenářských krámcích. Když ho přisypete do jídla, musíte hosty předem upozornit, aby ochutnávali opatrně, že jste si dala hodně práce, aby se vám národní mexické jídlo skutečně povedlo. Potom čekáte, až host jídlo opatrně ochutná. Tím obyčejně hostina končí, vy sklidíte ze stolu s politováním, že host neocenil vaši snahu po originalitě.
Může se vám ovšem stát, že narazíte na strávníka se sebemrskačskými sklony. Takový to jídlo nejen ochutná, ale nabere si i druhé sousto. To je ovšem pro vás katastrofa, protože potom musíte jíst s ním. Nemusíte si hned zoufat. Já jsem jednou takové mexické jídlo ochutnal a po týdnu jsem byl docela v pořádku.
Zdeněk Novák
Judita Čeřovská

Skutečné pěvecké začátky Judity Čeřovské (za svobodna Štěrbové) podle knihy Swing a svoboda za mřížemi)
Zdeněk Novák
Jak to přijde, že jsem spisovatel

Ze své sbírky Krotitel tulipánů jsem na tento blog umístil už 35 povídek. Domnívám se, že nastal čas vysvětlit Jak to přijde, že jsem spisovatel Trpím nespavostí. Říkám to s hrdostí, protože nespavost je nemocí geniů a velikánů dějin. Představuji si, že moji potomci budou jednou pyšni, až budou číst, že Beethoven, Napoleon Bonaparte, Albert Einstein a Zdeněk Novák trpěli nespavostí. Kromě toho moje nespavost není toho nejhoršího stupně. Jen velmi zřídka se mi stane, že probdím celou nebo skoro celou noc. Ale zato každou noc jsem vzhůru dvě nebo tři hodiny. Někdy po půlnoci, někdy k ránu. Zpočátku mi nespavost dělala starosti. Obával jsem se, že začnu chátrat na těle i na duchu, s napětím jsem kontroloval své chátrání a začal jsem zkoušet všelijaké recepty: Snažil jsem se unavovat způsoby namáhavými, až otravnými, jindy naopak tradičně příjemnými, zkoušel jsem lázně teplé, studené i vlažné, léky otupující až oblbující, ale bez valného úspěchu. Své dvě, tři hodiny jsem si pokaždé probděl. Zkoušel jsem i metody psychologické: snažil jsem se v duchu počítat ovce, pochodující v řadě přes lávku. Výsledek byl, že jsem pochopil, proč předmětem tohoto receptu jsou ovce, příslovečně proslulé svou pitomostí. Podle jiného receptu jsem si představoval, že mi postupně ztěžknou jednotlivé údy až jsem celý tak těžký, že se mám vlastní vahou propadat do spánku. Nepropadal jsem se a tak jsem těchto pokusů zanechal, ačkoliv jejich důsledné provádění prý přináší kladné výsledky. Potom jsem si uvědomil, že chátrám-li, není to se mnou viditelně horší než s ostatními a tak mi moje nespavost přestala nahánět strach. Dokonce jsem v ní nalezl jisté zalíbení. Dnes už se totiž lidem málokdy stává že najdou čas, aby si mohli dvě tři hodiny posedět, neřku-li poležet a věnovat se rozjímání. A mně tady příroda dává takovou možnost každou noc. A tak jsem si své noční hodiny, věnované přemýšlení, zařadil do denního programu a dokonce jsem s nimi předem počítal. Věci, vyžadující přemýšlení bez okamžitého rozhodování jsem přesouval na noc. Ovšem neusínal jsem vždy s přesným programem pro své noční rozjímání. Brzy jsem si uvědomil malou programovou nápaditost, nehledě na často pochybnou ideovou náplň. Po počátečních úvahách jsem vyloučil určité typy programů: jak udělat kariéru, jak zbohatnout, jak získat krásné ženy. Tyto programy jsem vyloučil jako příliš nerealistické, příčící se morálce nebo přímo zákonu a tak jsem se takovým představám úzkostlivě vyhýbal. S velkými pochybnostmi jsem odstartoval sérii programů na vymýšlení perpetua mobile. Byl jsem si vědom nemožnosti získat energii z ničeho, současně jsem bral v úvahu, že se uskutečnily vynálezy, předem vyloučené nejvyššími autoritami příslušného oboru. Ale i když Harry Potter nebo létající supermani mohli podporovat všelijaké představy o tom, že se přírodní zákony daří obcházet, mně se to nepodařilo ani v představách. Inu, moje povaha je přízemní. Potom se ze mne v noci stával kritik televizních pořadů. To je zajímavé: když je program dobrý, nemáte k tomu dohromady co říct. Je to dobré a hotovo. Zato špatný program ve mně vyvolával záplavy úsudků o bezduchosti tématu, špatných hercích, komicích, jejichž vtipům se smějí jen oni sami, skepticky jsem pozoroval předem natočené ovace publika, uvažoval jsem, jak autoři hřeší na to, že se televizní divák nemůže bránit, o tom, že povídku daleko lepší by dokázal napsat každý, kdo umí číst a psát. Třeba i já. A tak jsem se dostal ke svým povídkám. Přečetl jsem jich v životě tolik až se mi zdálo, že cokoliv bych chtěl napsat, musel bych asi někoho napodobit. Zdálo se, že všechna témata jsou vyčerpána. Jaké já jsem probral náměty jen abych mohl mít jistotu, že o tom nikdo nepsal: o poslanci, který nikdy neusnul ve sněmovní lavici, o fotbalistovi, který kopal zadarmo, o přednostovi stanice, který se rozplakal, protože vlak měl zpoždění, o taxikáři, který účtoval správné jízdné, o automontérovi, který cosi opravil, místo
Zdeněk Novák
Recept na suši

Japonský odborník nestačí v televizi vysvětlit recept na japonský národní pokrm
Zdeněk Novák
Krotitel tulipánů

Úvahy extremně nadaného amaterského vědce o psychologii rostlin
Další články autora |
Poslední týden na daňové přiznání za rok 2024 online. Jak na to?
Nejen podnikatelé, drobní živnostníci a osoby samostatně výdělečně činné musí podat daňové...
Turek jel rychlostí přes 200 km/h a fotil se u toho. Policie věc prošetřuje
Europoslanec Filip Turek (Motoristé sobě) se na svém účtu na Instagramu pochlubil fotkou, ze které...
Po rychlé jízdě zemřel řidič v hořícím autě. Turek spekuluje o krvi na rukou médií
Hasiči v Brně v pondělí našli v hořícím voze mrtvého muže. Podle prvotních informací jel vůz po...
Papež František zemřel. Bojoval s nemocemi, bylo mu 88 let
Papež František v pondělí ráno zemřel. „Drazí bratři a sestry, s hlubokým smutkem musím oznámit...
Američané zadrželi na letišti mladé německé turistky. Musely se svléknout
Americká pohraniční stráž zadržela na Havaji dvě mladé německé turistky, protože neměly vybrané...
Vlak u Berouna srazil a zabil chodce. Provoz na trati je pozastavený
Osobní vlak v neděli krátce před devátou hodinou večer v katastru obce Tetín na Berounsku srazil a...
Mírová dohoda se musí uzavřít příští týden. Máme i jiné starosti, varoval Rubio
Sledujeme online Mírová dohoda mezi Ruskem a Ukrajinou musí být uzavřena brzy a následující týden se administrativa...
Pražští policisté pátrali po třináctiletém chlapci se sníženým intelektem
V neděli policisté úspěšně vypátrali třináctiletého chlapce se sníženým intelektem, který den...
Rodiče hledají v taškách svých dětí zbraně. Kriminalita ve Švédsku klesá
Švédsko zaznamenává dramatický pokles násilné kriminality, zejména co se týče bombových útoků a...
- Počet článků 40
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 1150x