Rozvádím se dle nového občanského zákoníku

Nový občan v každodenním životě – díl čtvrtý V pokračování našeho seriálu o změnách, které s sebou nese nový občanský zákoník (NOZ) a které se nejvíce promítnou do běžného života nás všech, se nyní budeme věnovat tématu rozvodu manželství. Pevně ovšem doufám, že praktických rad z dnešního příspěvku bude muset využít co nejméně čtenářů, ale život nejsou jen svatby, oslavy a výročí...  

Rozvod spadá pod oblast rodinného práva, jež je doposud upraveno především v zákoně o rodině, který nabytím účinnosti NOZ přestane platit. NOZ začleňuje rodinné právo zpět do občanského zákoníku. Obecné pojetí rodinného práva zůstává v novém kodexu nezměněno. NOZ v největší míře navazuje na právní úpravu platnou v současnosti, která je široce vžitá, a inspiruje se v ní.

Zanikne-li manželství, existují zpravidla tři okruhy problémů, které je třeba vyřešit:

• péče o děti;

• bydlení; a

• vypořádání společného jmění.

U manželství zanikajícího rozvodem rozlišujeme dva druhy:

• rozvod se zjišťováním příčin rozvratu manželství;

• rozvod bez zjišťování těchto příčin.

V prvním případě soud manželství rozvede pouze tehdy, pokud je manželství natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat jeho obnovení. Rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství se často označuje jako rozvod „dohodnutý“ nebo „smluvený“. Soud tak manželství rozvede, pokud jsou splněny zákonem požadované podmínky. Manželé se musí předem dohodnout na výživném, způsobu, jakým bude pečováno o nezletilé děti, na rozdělení majetku a v neposlední řadě splnit všechny formální požadavky. Stejně jako v případě současné právní úpravy i podle nového občanského zákoníku bude třeba, aby se k návrhu na rozvod jednoho z manželů podaného u soudu přidal i druhý manžel. Podmínkou je skutečnost, že spolu manželé alespoň půl roku nežijí a jejich svazek trvá nejméně jeden rok.

Přidělení dítěte do péče a vyživovací povinnost

Jak bude každý z rodičů po rozvodu manželství o dítě pečovat, musí soud určit předem. Rozhodnout musí vždy s přihlédnutím k zájmu dítěte.

Rodiče mají podle NOZ povinnost živit dítě, jestliže není schopno se živit samo. Nezletilé dítě, které není plně svéprávné, má právo na výživné, i když má vlastní majetek, ale zisk z majetku spolu s příjmem z výdělečné činnosti nestačí k jeho výživě. Ohledně výživného je nově možné se domluvit i na jiném než měsíčním plnění. Výživné lze přiznat i tři roky zpětně, pokud jde o děti, tedy nikoli pouze o děti nezletilé, jak tomu je podle současné úpravy.

Společné jmění

Společným jměním se obecně rozumí všechny věci, práva a dluhy, které v průběhu trvání manželství nabyde jeden nebo oba manželé. Existují však výjimky z tohoto pravidla. Jsou jimi například dar či dědictví, které nabyl jeden z manželů, nebo dále majetek, který slouží k osobní spotřebě jednoho z manželů. V souladu s dosavadní soudní praxí se nově výslovně vyjímá ze společného jmění i plnění, které manžel obdrží v rámci odškodnění jemu způsobené nemajetkové újmy. Uvedené výjimky se v rámci zákonného režimu součástí společného jmění nestávají. Naproti tomu NOZ nově výslovně uvádí, že součástí společného jmění manželů je zisk z majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů  

Nadále zůstává zachována možnost smluvně upravit zákonný režim a zúžit tak rozsah společného jmění manželů. Novinkou bude možnost zveřejnění takové smlouvy o zúžení společného jmění manželů ve  veřejném seznamu, který bude za tímto účelem zřízen.

Změna příjmení po rozvodu

NOZ mění lhůtu pro návrat k vlastnímu příjmení. Rozvedená manželka (případně manžel) může nově přijmout zpět své dřívější příjmení až do šesti měsíců po rozvodu. Úprava příjmení dle zákona o rodině byla možná nejpozději pouze do jednoho měsíce od ukončení manželství.

V této souvislosti stojí za to zmínit, že manželé, kteří se rozhodli ponechat si svá dosavadní příjmení, mají nově možnost se dohodnout na společném příjmení jednoho z nich až v průběhu trvání manželství.