Státní zastupitelství - nástroj policie?

Státní zastupitelství má policii dozorovat, ne ji posluhovat. Je to orgán dozoru zákonnosti v trestním řízení a tu musí vyžadovat i od policie.

PETR DIMUN v článku "Soud: Vedoucí žalobkyně Andělová systematicky ničila autoritu Kornasové, přesto nešlo o šikanu" (Česká-justice.cz 28. 1. 2020) popsal praktiky boje mezi vedoucími státními zástupci za nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. Šlo o snahu krajské státní zástupkyně v Ostravě Zlatuše Andělové o profesní likvidaci okresní státní zástupkyně v Ostravě Tamary Kornasové s vědomím nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana. K odstranění okresní státní zástupkyně byla použita metoda buzerace celého okresního státního zastupitelství, aby podřízení sami chtěli odchod vedoucí s tím, že pak bude klid. To je metoda, která státní zastupitelství za Pavla Zemana přibližuje k praktikám totalitní moci.

Konflikt mezi Kornasovou a Andělovou vzešel z toho, že Tamara Kornasová odmítla potrestat státního zástupce, který chtěl jako nedůvodné odložit prověřování starostky městského obvodu Ostrava-Mariánské Hory a Hulváky Liany Janáčkové.  Stejný názor měla policistka činná ve věci. Ovšem vedoucí Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality chtěl v nedůvodném trestním řízení pokračovat, proto žádal o zásah okresní i krajskou státní zástupkyni.  Okresní státní zástupkyně se postavila za svého podřízeného, kdy po prověření věci shledala jeho postup zákonným. Krajská státní zástupkyně Andělová však vyšla policejnímu vedoucímu vstříc. Dodejme, že Liana Janáčková nikdy nebyla odsouzena a v této věci stíhána a pravdu mělo Okresní státní zastupitelství v Ostravě.

Státní zastupitelství, které se prezentuje jako pán přípravného řízení trestního a dozorový orgán nad policií, se mění v nástroj policie, kdy někdo významný z policie zavolá a krajské státní zastupitelství začne plnit jeho vůli i za cenu potrestání dozorujícího státního zástupce, který setrvá na svém stanovisku, a odvolání okresní státní zástupkyně, která se svého podřízeného zastane.

Dozorový státní zástupce zná dozorovanou kauzu od počátku a lze tedy předpokládat nejkvalifikovanější způsob jejího vyřízení. Pokud dostane pokyn k odlišnému vyřízení věci, může ho za současné právní úpravy úspěšně odmítnout, pokud doloží jeho nezákonnost. Právě v konstrukci podmínek pro úspěšné odmítnutí pokynu, uloženého dozorovému státnímu zástupci nadřízeným, spočívá problém možného ovlivňování kauz.

To, že ve státním zastupitelství funguje praxe, že jde na ruku policii a snaží se kriminalizovat představitele obcí, dokresluje, proč jsou u nás stíháni představitele obcí nedůvodně. Nejde o ojedinělou věc. Již v roce 2012 chtěla státní zástupkyně Marie Kodytová zastavit trestní stíhání primátora Přerova a senátora Jiřího Lajtocha. Tehdy pokračování trestního stíhání nařídil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman. Nátlak na Kodytovou byl takový, že raději v roce 2013 rezignovala a předtím uvedla, že podání žaloby je nezákonné. Nezákonná žaloba byla podána a soud Jiřího Lajtocha obžaloby zprostil. Stát zbytečně zaplatí náhradu škody.

To, že někteří vedoucí státní zástupci jsou ochotni i na základě požadavků policie měnit závěry dozorujících státních zástupců a trvat na nedůvodném trestním řízení, vypovídá o státním zastupitelství za Pavla Zemana. Pavel Zeman nařídil pokračování trestního stíhání Andreje Babiše, které též považuje za nedůvodné dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch, ale jeho postup se nelíbil policejnímu vyšetřovateli. Volal Pavlu Zemanovi někdo?

Psáno prowww.zdenekkoudelka.cz