Osvobození státu od daně z nemovitých věcí

Dne 18. 5. 2021 přijal Ústavní soud nález, kterým zamítl návrh skupiny senátorů v čele s bývalým senátorem Ivo Valentou z Moravy na zrušení osvobození státu od placení daně z nemovitostí, která je příjmem obcí.

Napadená část zákona o dani z nemovitých věcí zajišťují osvobození daně z nemovitých věcí pro pozemky a stavby ve vlastnictví státu. Historicky takové osvobození vniklo v době feudální, kdy panovník byl brán jako vlastník všech pozemků, které z části formou lenního systému postupoval jiným osobám - vazalům. Vynětí z daňové povinnosti se přeneslo na stát.

Lze akceptovat paušální daňové a poplatkové osvobození státu, pakliže jejich příjemcem je stát sám (soudní poplatky). Osvobození pak nemá dopad na příjmy a výdaje státního rozpočtu a jen zamezuje zbytečné byrokratické zátěži, kdy by stát musel platit daň, které je sám příjemce. Rozpočtový výdaj by byl roven rozpočtovému příjmu.

Jiná situace je u daně z nemovitých věcí, které jsou příjmem obce. V takovém případě paušální osvobození státu vede k snížení rozpočtových příjmů obecní samosprávy, jejíž existence je podstatný prvek demokratického právního státu. Vzniká i nedůvodná nerovnost, když dvě stejné obce budou mít stejnou rozlohu a kulturu zdaňovaných pozemků, ale daňový výnos jedné obce bude nižší ve srovnání s druhou obcí, protože vlastníkem pozemků na jejím území je stát. Přitom i stát chce, aby k jeho pozemkům a stavbám obec stavěla a udržovala místní komunikace, odmetala sníh z chodníků, platila veřejné osvětlení.

Ústavní soud sice návrh zamítl s tím, že je při přezkumu daňových zákonů zdrženlivý a že zdaňování je především věcí demokratické většiny v Parlamentu. Uznal však některé nesystémovosti tohoto osvobození. Proto bude Trikolora Svobodní Soukromníci po volbách požadovat zrušení této nedůvodné daňové výhody pro stát, čímž se posílí rozpočty obcí.