Zdálo by se vám, že to je hádankářská soutěž. Já jsem si však byl jist, že jsem nezabloudil a že skládám orientační součást vstupní zkoušky medicínské. Otázka zněla nějak takto. Nájezd před garáž stoupá v úhlu šesti stupňů. (Tady má představivost ještě věděla, kudy se vydat. Zadání však pokračovalo dál.) Šířka nájezdu je šestnáct stop a tři osminy palce. Horní plocha nájezdu je dlouhá sedmnáct stop a dvě třetiny palce. Kolik kubických stop betonu bude třeba na zbudování nájezdu?
Vlastně je to prosté. Víte, že jeden yard tvoří tři stopy a každá stopa sestává z dvanácti palců. Ty se pak dělí na osminy a to už pak výsledek naskočí sám.
Imperiální jednotky si důstojně drží své žezlo, navzdory tomu, že krajina javorového listu přijala jednotky metrické. Přesněji, jen zvolna své žezlo odkládá. Vzniká tak určité okno slepoty v matném prostoru někde mezi neurčitým počtem imperiálních jednotek a těch metrických. Vzdálenost mezi městy čte z informačních tabulí řidič v kilometrech. Chce-li si ujasnit, jakou bude mít spotřebu paliva, ustoupí od sledování, kolik litrů benzínu spotřebuje na sto kilometrů. Je sžitý s představou, kolik mil ujede na jeden galon, třebaže čepoval benzin v litrech. Teď už jen je třeba dbát, zda má na mysli kanadský galon o objemu 4.535 litru nebo americký, zvící 3.786 litru.
Se zkracující se kilometrovou vzdáleností se však dostáváme do nebezpečného pole neměřitelného vzduchoprázdna. Co je méně, než jeden kilometr vyvolává pohledy z jednoho na druhého. Tam je lepší věc zamluvit, jednotky se mísí a v zásadě se posmívají. Teprve klesne-li vzdálenost ke stopám, do dialogu opět vstoupí jistota. Jednotka yard se neužívá, ztratila se v proudu času, zavátá, podobně jako zetlí javorový list po indiánském létě. Informaci o celkové délce dálkového kamionu proto nalezneme na impozantních zadních dveřích nákladového prostoru zřetelně: padesát čtyři stop.
Při sledování předpovědi počasí, je třeba rozlišit, odkud vysílání přichází. Nemá smysl hledat vhodné oblečení pro teplotu šedesát pět stupňů, když venku je příjemných osmnáct stupňů Celsiových.
Kuchařky musí být tvořivé, protože se ‚špetkou‘ nebo ‚přiměřeným množstvím‘ nevystačí. Práce je však snadná, když si osvojí, že objemová unce (fl oz) je 29.57 mililitrů, zatímco hmotnostní (oz) jen 28.35 gramů. Pokud jde o libru, tam je to prosté. Dobrá hospodyňka ví, že když nakoupila jednu libru mandarinek, nese domů 0.454 kilogramu. Pak je třeba přijmout fakt, že americký šálek (US cup) odpovídá 236.59 ml, zatímco kanadský (Canadian cup) pouze 227.30 ml. Tam, kde Američan je rozhazovačný, tam Kanaďan je skoupý. My však dobře víme, že metrický cup (Metric cup) je jednoduchých 250 ml.
Naštěstí, jak jsem zjistil, celá věc se podstatně zjednodušila. Možná nevíte, že jedna z jednotek, kterou byste mohli považovat za důležitou, už zanikla. Přesněji, byla zrušena. Vedl jsem totiž následující hovor s prodavačem ve významném stavebninovém obchodě.
„Prosím, máte pásmo, kde by byly uvedeny jak palce a stopy, tak i centimetry?“
„To tedy nemáme.“ Smál se, abych porozuměl nesmyslnosti svého přání.
„Mám dojem, že jsem to někde tady viděl, jen už nevím kde.“ Nedal jsem se.
„Pane, centimetry byly zrušeny.Ty už neexistují.“
„Zrušeny? A proč byly centimetry zrušeny?“ Bojím se, že jsem smích zadržoval s potížemi.
„Protože byly moc malé, pane.“ Přikývl jsem chápavě. Jak jsem mohl být tak pošetilý? Přesto jsem měl štěstí a nedaleko ten historický kousek objevil a koupil.
