Uff. Při zveřejnění zrušených poboček jsem si oddechl. Půjde jenom o velká města. Pobočka ve vedlejší vesnici bude zachována a já nebudu muset jezdit kdoví kam. My z vesnic nemáme poštu hned "vedle". Ve městech je to problém?
Reportéři mapující situaci kolem zrušených pošt měli štěstí a našli před nimi mediálně vděčná témata v podobě plačících babiček a nadávajících důchodců. Mají přece tak málo času a nedělají asi nic jiného než chodí na poštu. Zlá vláda jim zrušila poštu! Tragédie! Nemají pobočku hned za rohem! Co budou dělat?
Co mají dělat? Sednout do auta či na MHD a popojet o kus dál. Vyřešeno. Lidé bydlící ve vesnicích to dělají také tak a nikdo to za tragédii nepovažuje. Je to zcela normální situace. A na rozdíl od města doprava autobusem na poštu zabere spoustu času a není pro babičky zdarma. Může to být "výlet" i na půl dne. Vesnické babičky před poštou ovšem nepláčou.
Proč vůbec chodí ty plačící babičky na poštu? Pro důchod? Ten si mohou poslat přímo domů a nemusí nikam chodit. Nemají účet a chodí na poštu platit složenky? To je ovšem jejich problém. Stejně jako problém těch co si chodí na poštu pro keš v sociálních dávkách.
Já osobně vůbec nechápu jak v dnešní době někdo může fungovat bez účtu a platební karty. Pokud to tak někdo má a přináší mu to problémy má možnost to změnit nebo se chovat tak aby se do problematické situace nedostal.
I ty údajně plačící osmdesátileté babičky byly před cca 20 - 25 lety kdy už účty a karty jsou běžnou záležitostí mladší a mohly si vše zařídit a naučit. Mít kolem šedesátky postoj " já už jsem moc starej, nerozumím tomu a nic se už učit nebudu" je špatný přístup. Pokud chce dnes někdo jen hotovost, která se lépe cpe do matrace a vše platit hotově musí počítat s problémy.
Proč vůbec chodím na poštu já? Balíky si většinou objednávám přes jiné dopravce a poštu jen v případě, že to jinak nejde nebo je výhodná doprava. Jdu tam tedy většinou pro úřední doporučené dopisy. A jsme u toho. Pokud bych měl datovou schránku nemusel bych většinou nikam chodit.
Můj problém. Už jsem taky ve věku "kdy těm novotám nerozumím". No, tak zlé to zase zatím nebude a tak si dávám za úkol zřídit datovou schránku. Nechci dopadnout jako ty plačící babičky.
A co pošta? Ta časem dopadne jako dinosauři nebo telefonní budky a je třeba se na to připravit.
A nejen na to. Doba je pro nás starší a technologickou múzou nepolíbené opravdu náročná. Technologie rychle postupují a nové věci neustále přibývají. Je třeba se pořád učit a není to pokaždé jednoduché.
Časy se mění a do nekonečně přikrmovat krachujícího poštovního dinosaura kvůli babičkám a mimo dnešní realitu žijícím lidem není dobrý nápad. A ani laciný...
