Mirek se probudil a znepokojeně si prohrábl své světlé vlasy. Už je to zase tady, ten hříšný sen. Znechuceně se podíval na své dospívající tělo. Na tu hříšně ubohou schránku, ve které se nyní studem choulila jeho ušlechtilá duše.
Studem zavřel oči, aby neviděl své polonahé zpocené a ulepené tělo. Už zase? Už zase!! Co se to s ním děje? Dřív nic takového nebylo. Co mají znamenat ty podivné sny plné rozkoše za které se tolik stydí? Kde jsou jeho ušlechtilé myšlenky? Ani studená sprcha nepomáhá....
Zbyl jenom hřích. Ano, je to velký hřích. Tak to říkal pan farář, kterému při zpovědi svěřuje svoje tajemství. Jen tehdy prolomuje nejpřísnějšího bobříka mlčení. Zde před Bohem může říci vše. Pan farář si ho s chutí pokaždé vyslechne. Má přitom vždy takové divné lesklé oči. To asi ve svatém zanícení, kterým prožívá Mirkova tajná a studem šeptaná slova. Bůh chce slyšet každý detail a znát každý kousek jeho hříšného dospívajícího těla.Mirek se s důvěrou svěřuje, tak silná je víra v Boha tohoto čistého, ušlechtilého chlapce.
Mirkovou blondatou hlavou dál zběsile běží rozlobené myšlenky. Kolikrát si už takové sny zakázal a nikdy se mu bobříka hříšného snění dodržet nepodařilo. Je tak slabý a ubohý! Už přímo cítí jak plameny pekelné, kterými mu hrozí pan farář, olizují jeho hříšné tělo. Nebo je to jiný žár, který ho spaluje...?
Mirek otevřel oči. V příští vteřině je však vytřeštil úlekem a hrůzou. Vedle něho někdo leží !! Tělo stejně skutečné, zpocené a ulepené jako Mirkovo se pohnulo. Na Mirka hledí láskou rozzářené oči červenajícího se Červenáčka. Tentokrát to nebyl sen ! Tak to je konec našeho chlapeckého klubu, stačil si ještě pomyslet Mirek, než se vrhnul do dalšího tělesného hříchu. Příroda si nedá poručit a to ani od církve...
Jestřáb překvapeně upustil pero a list s rozepsanou povídkou vhodil do koše.Konec Rychlých šípů musí vymyslet jinak, bude lepší když "své" chlapce nikdy nenechá dospět. Komu se však nezachvěla ruka byl arcibiskup, kterému Mirka nabonzoval farář ihned potom jak přestal chodit do kostela. Jménem Boha ho bez milosti napsal do Knihy hříšníků, kteří skončí v pekle. Všechen minulý i budoucí poctivý a ušlechtilý život Mirka Dušina se šrtá, je to klam a odporné dílo Satanovo.Společně s ateisty se bude ten Bohu odporný hříšník smažit v pekle.Je užasné jakou má tento svatý muž moc...
Moc církve je už naštěstí dávno zlomena. Středověk u nás již dávno skončil. Nebo snad ne? Ovšem stále mě udivuje drzost jejich vysokých funkcionářů, kteří s máslem na hlavě chtějí určovat co je špatné či hříšné a co ne. Prý mluví jménem Boha, nějak mi ovšem v celé často velmi temné církevní historii chybí zmínka o tom zda on sám tomu tak chce....
