A nikoho to moc nezajímá....proč? Pan Bernard je úspěšný podnikatel, známá osobnost se zajímavými názory na život, které je dobré si poslechnout nebo přečíst....nikomu nic neslibuje, nenabízí řešení na všechno....jeho články jsou plné vůle, naděje a optimismu.
S dovolením si zde vypůjčím některé úryvky z jeho dvou uveřejněných článků, které na mě udělaly velký dojem a donutily mě zamyslet se....
Pan Bernard píše.....
"Léta po revoluci jsem si pouštěl televizní zprávy, četl noviny a žil jsem tím, co je nového, co se povedlo zreformovat, jaké nové zákony se připravují a tak dál. Vycházel jsem z přesvědčení, že tahle země jde dopředu, ale postupně jsem zjistil, že jde někam úplně jinam.
Zprávy jsem přestal sledovat, protože poté, co přijdu z práce, kde jsem obklopený pozitivními lidmi, nemám chuť a ani důvod nechat se pokaždé zavalit záplavou krádeží, zločinů, lidské podlosti a zároveň často populismu a hlouposti. Žijeme si nyní velmi dobře, nikdy jsme se neměli líp, ale ve zprávách slyšíme něco úplně jiného. Podle nich to vypadá, jako bychom žili v beznadějné době."
další úryvek z jeho pobytu v Irsku....
"V Irsku je horší ekonomická situace než v České republice, třeba přibližně dvakrát větší nezaměstnanost. Viděl jsem tam rozestavěné budovy, betonové skelety, které v současné situaci pravděpodobně už nikdo nedostaví, protože na to nebude dost peněz. Viděl jsem i hodně krásných moderních budov, ve kterých bylo mnoho prázdných kanceláří. Ceny nemovitostí spadly zhruba na polovinu své někdejší hodnoty. Přesto je ale v Irsku hodně draho. Podle úrovně mezd a cen se mi rozhodně nezdá, že by na tom byli Irové líp než Češi. Bublina splaskla, a oni dneska žijí ve velké nejistotě.
Přesto jsem ale neměl pocit, že by byli zapšklí a otrávení. Nevymlouvali se, že za to všechno může někdo jiný. Ani v žádné hospodě jsem neslyšel nikoho hlasitě nadávat, neustále si stěžovat na to či ono a pořád jen hledat viníka. Z lidí „nestříkaly“ negativní emoce. Samozřejmě ze své současné situace nebyli „happy“, ale vzbuzovali dojem, že jsou připraveni se o svou budoucnost porvat. Jsou ochotni udělat maximum, aby „přežili“.
Bohužel mám pocit, že podobně pozitivních lidí je u nás málo. Žijeme v demokracii a naše ekonomika je relativně zdravá a neutrpěla takový šok jako Irsko. Přestaňme nadávat a zkusme dělat věci lepšími."
Co k tomu říc víc ? Mám ten samý pocit jako pan Bernard, stačí si vzpomenout na sobotní demonstraci....představení typickych obyčejných Čechů...byl to smutný a nechutný pohled. Pozitivně myslících lidí tam asi moc nebylo....
Ti samí Češi si budou volit " svého prezidenta " - osobnost. Takové volby osobností proběhly již v minulosti - volby do Senátu mají ten samý princip, z několika jednotlivých kandidátů si můžeme vybrat, který z nich nás bude zastupovat v Senátu. Jak volí Češi ?
Senátní volby 2008 - 2. kolo
První kandidát : Stanislav Bernard, úspěšný podnikatel, který za dlouhé roky práce rozjel prosperujíci českou firmu, vytváří pracovní místa. Jeden z ukázkových příkladů schopných lidí, kteří táhnou českou ekonomiku. Skutečná osobnost.
Druhý kandídát: Milan Štěch, bývalý komunista a užvaněný odborář, přínos pro společnost jedna velká nula...
Je celkem jasné koho si vybral " moudrý český lid "....Zlý kapitalista byl poražen, komunista - odborář vítězí...Myšlení většiny Čechů je bohužel plné závisti a ubohosti....jak má být potom člověk hrdý na to, že je Čech.....?
Pod článkem pana Bernarda je několik poděkování za optimistické řádky, tímto se připojuji i já. Děkuji.
