Patří medvěd na mopedu k naší kulturní identitě....?

Na Slovensku se podařilo to, co se nezadařilo u nás. Naši sousedé se připojí k mnoha zemím kde je zakázána drezura divokých zvířat a medvěd už tam nemůže jezdit na mopedu. To je impuls pro naše bojovníky za kulturní identitu.

Co je to kulturní identita? Podle názoru z blogu europoslance Zdechovského na který opožděně tímto reaguji by to měla být veřejná drezura divokých zvířat, která má patřit k Česku stejně jako ke Španělsku korida. Prostě populární lidová zábava, která je nyní ohrožena "ekoteroristy"....

https://zdechovsky.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=720371

Ve skutečnosti u nás živoří několik desítek převážně malých cirkusů na okraji zájmu.To kouzlo jedinečnosti při předvádění divokých zvířat je dávno pryč.Jediná možnost jak cirkus může ekonomicky přežít je "šmejdí" taktika - rozdávání po školách dětem lístky "zdarma" a pak kasírování povinného doprovodu,kdy už se nedá před cenou u pokladny couvnout. Vstupenky nejsou z laciného kraje,což při ekonomické náročnosti cirkusu jistě nepřekvapí.Jako u každého podnikání jde o peníze v první řadě a o tom to vše je....

Je mnoho pohledů na chov a na případné utrpení zvířat. Někoho pes uvázaný na krátký řetěz po celý život u chatrné boudy nebere. No co je to přece jen "blbé zvíře" a vždycky to tak bylo. Proto i dnes na vesnicích takto živoří mnoho psů. Pokud jsou dobře krmeni a nejsou biti, nic se neděje a majitel svého psa takto může trápit dál.

Někdo při pohledu na takto trápeného psa má chut jeho majiteli jednu vrazit a přivázat ho k boudě, aby si sám vyzkoušel jaké to je. Společnost se prostě mění, tak jak se mění  vztahy mezi lidmi, jiná je tolerance k odlišnostem i různým menšinám a tak se mění i pohled na zvířeta. Jistě se tak neděje u každého a víc empatie nejen ke zvířatům  neprojevují všichni. Starší generace si většinou jede pořád to svoje, ani ten nejtvrdší cirkusák prostě "starého psa novým kouskům nenaučí". I odpor k drezuře divokých zvířat je především mezi mladými lidmi, kteří už žijí v jiném světě pro který starší odcházející generace většinou  nemá pochopení. Svět se prostě mění.Tak tomu vždy bylo.

Pan Zdechovský tvrdí - "Kdyby bylo běžné,že se zvířata v cirkusech týrají všichni by do nich už dávno přestali chodit, protože zanedbané,ustrašené,hladovějící a vystresované zvíře poznáte na první pohled". Tak to je hodně zjednodušený pohled na týrání.I dobře vypadající zvíře s plným břichem může být týrané,tak jak jsem to uvedl na příkladu psa. Výhrady proti drezuře nejsou jen kvůli cvičení,ale především i proti omezenéme prostoru ve kterém musí divoká zvířata žít a do nekonečna cestovat. A pokud jde o vystresované zvíře i to lze snadno poznat. Držení těla, neklidné pohyby, nervozní švihání ocasem, výrazy hrozby či strach ve tváři. Opravdu nic takového není v cirkuse vidět...?

Týrání je i nerespektování pohody zvířat - welfare, jejich sociálních a fyzických potřeb. Je třeba si uvědomit, že problém se netýká domestikovaných zvířat, ale divokých zvířat. Ta i přesto,že se již narodila v zajetí neztratila nic ze své přirozenosti a instinktů. Slovenský zákaz se tedy týká pouze drezury divokých zvířat z čeledi slonovitých, medvědovitých, kočkovitých, žirafovitých a delfínovitých. Nejde o absolutní zákaz, ovšem jsou země kde je zakázána veškerá drezura zvířat.

Jsou to nejen evropské země Řecko, Malta, Kypr, Itálie, Nizozemsko a Bosna - Hercegovina, ale i jihoamerické země Peru, Bolívie, Kolumbie, Paragvaj. Drezura "pouze" divokých zvířat je zakázána ve 30 zemích, například Mexiko, Izrael, Estonsko, Chorvatsko ,Rakousko, Rumunsko nebo Slovinsko.Mezi uvedenými zeměmi nenajdete USA, Francii nebo Německo.Tam platí pouze lokální zákazy. V Německu se ovšem o plošném zákazu drezury divokých zvířat začíná diskutovat, stejně jako v Polsku. Ve Velké Británii vstoupí zákaz v platnost příští rok.

Pokud jde o lokální zákazy cirkusu s divokými zvířaty, ten první je u nás ve Znojmě kde se občané v anketě vyjádřili proti pronajímání obecního pozemku cirkusu. V anketě se proti drezuře vyjádřili i občané Brna a další omezení pro cirkusy jistě budou následovat.

Pan Zdechovský se obává, že "přijdeme o část kulturní identity, protože cirkusy jsou něco co do naší historie patří." Tak to má jistě pravdu, cirkusy s divokými zvířaty opravdu patří do historie. V muzeu se mohou postavit hned vedle atrakce, která k pobavení diváků ukazovala postižené lidi a jejich znetvoření. I toto dnes nemyslitelné bylo kdysi "normální" a patřilo to ke "kulturní identitě". Jako vždy to staré nahradí něco nového, žádný zánik cirkusů se nekoná. Nový cirkus je nový druh atraktivní zábavy,propojení tance,divadla a cirkusu bez zvířat. Stačí jmenovat ten nejznámější - Cirkus de Solei. Tento nový  typ cirkusu bez zvířat se začíná rozvíjet i u nás.

Pokud má někdo potřebu vidět cvičené zvíře tak mohu doporučit sportovní disciplínu tanec se psy, kde spolu "tančí" na hudbu páníček a jeho psí kamarád. Nejlépe tančí především border kolie a to co nelze přehlédnout je radost, kterou má pes z toho,že může "blbnout" ze svým pánem. Takovou radost v cirkuse u divokých zvířat neuvidíte.

A kdo chce vidět divoká zvířata, tak má možnost je jít obdivovat do ZOO. Tam se jim pro jejich život v zajetí snaží poskytnou co nejlepší podmínky co se týká prostoru a kvality výběhu, kde nesmí chybět místo kam se divoké zvíře může schovat.Respektují zde jejich přirozenost a zvíře je zde svým pánem. Tyto podmínky pro život jim cirkus nikdy nabídnout nemůže. Zde je divoké zvíře jen zlomenou vycvičenou  vystresovanou živou loutkou drženou v omezeném prostoru,převáženou z místa na místo  a nucenou pobíhat či dokonce jezdit po manéži. Tato "zábava" do 21. století opravdu nepatří....