Jedna z největších tragédií v historii Česka mediálně rychle vyšuměla. Osm uhořelých? Nic zajímavého. Šlo "jenom" o bezdomovce. Na místě požáru se objevil jen smuteční věnec se stuhou s nápisem "Obětem kapitalismu". Jsou to oběti?
Neidentifikovatelná těla beze jmen a bez příběhů které by mohly zaujmout nejen čtenáře bulváru. Mimo systém existující lidé kteří nikde nikomu nechybí. Lidé kteří byli společensky mrtví ještě dřív než zemřeli. Smrduté špinavé bytosti páchnoucí alkoholem a beznadějí...
Stále ovšem lidské bytosti. Co se s nimi stalo? Kdo může za to co z nich zbylo? Kapitalismus?
Byli snad ti bezdomovci zoufalí nezaměstnaní kterým se přes všechnu snahu nepodařilo najít práci. V Česku? Chudáci poctivě a pilně pracující vyhozeni na dlažbu zlým kapitalistou? V zemi ve které kdo chce pracovat práci najde a kde je spoustu pracovních nabídek i pro lidi s minimální kvalifikací?
Oběti kapitalismu to jistě nebudou.
Tím spíš, že kapitalismus v jakési čisté podobě u nás ani není. Žijeme v sociálním státě který nabízí pomoc těm kdo ji potřebují a chtějí ji využít. Z mého pohledu je to tak dobře. Každý se může dostat do situace kdy pomoc potřebuje.
V české sociální síti se povaluje dost ryb, často dost tlustých a exotických které ze sítě sociálních dávek a podpor na ulici nepropadnou a to i přesto, že do práce některé z nich nikdy nechodily a nikdy chodit nebudou. Mají líné ploutve. Proč taky pracovat když na dávkách a sociálních podporách mohou získat víc než každodenním raním vstáváním do špatně placené a namáhavé práce....
Sociální sít je ve své štědrosti v Česku pevná a nikdo by na ulici skončit nemusel. A přesto tam skončí. Co je to vůbec za lidi? Kdo za to může když ne kapitalismus?
Co vůči bezdomovcům cítí společnost? Empatii? Nezájem či snad dokonce odpor?
Co cítím já když jsem osloven bezdomovcem s nataženou rukou? Co cítíte Vy? Každý z nich má jistě v sobě příběh ve kterém v jeden čas překročil tu tenkou a křehkou hranici a skončil na ulici. To se může relativně snadno stát každému. Někdy i bez vlastní viny. Z naivity a hlouposti. Všichni jsme jenom lidé. Pak tento problém musí řešit.
K tomu ovšem musí mít vůli a snahu. Je to jeho boj a možnosti jak a kde získat pomoc jsou. Pokud ovšem někdo hledá pomoc na své problémy u drog a flašky laciného chlastu tak se jí nikdy nedočká. Kdo za to může? Kapitalista? Společnost? Nebo každý sám...?
Kolik bezdomovců je na ulici jen proto, že chtějí žít mimo systém? Nepracovat. Nic neřešit. O nic se nestarat a přežívat ze dne na den? Mezi bezdomovci se často objevují i mladí lidé kteří mají dost sil bojovat a přesto nebojují nebo jim jejich situace dokonce vyhovuje. Raději vegetují a viníka své problémové situace hledají vždy někde jinde než sami u sebe.
Vrátím se ještě k té řečnické otázce. Jak reagujete na bezdomovce s nataženou rukou? Co mi proběhne jako odpověd v momentě kdy odmítavě zakroutím hlavou?
Jsi mladší než já a nevidím na tobě zdravotní problém který ti neumožnuje pracovat. Pokud ho máš jistě pobíráš invalidní důchod. Já opravdu nevstávám v půl páté ráno abych šel do své špatně placené práce kvůli tvojí almužně. Ne. Nestěžuji si. Se svými zdravotními problémy jsem rád i za takovou. Pomáhá mi naplnit můj spokojený životní příběh. Stačí mi to. A fakt nechodím do práce proto abych někomu přispíval na chlast a drogy. Ani korunu...
Je slušnost a morální povinnost dávat ochlastům a fetkám na jejich drogy? Je to ten správný prostor k projevení empatie?
Empatie je krásná lidská vlastnost. K čemu ji využíváte Vy? Já ji mám schovanou pro zdravotně postižené lidi a především postižené a nemocné děti i jejich rodiče, kteří musí s tím co si sami nezavinily bojovat. Této pomoci rozumím.
Osm uhořelých bezdomovců? No a co....
Tvrdé? Život je někdy tvrdý a není pro zbabělce. Musíte bojovat o svoji šanci. Nic není zadarmo. Cynické? Možná.
Jejich příběhy mohly skončit i jinak. Stačilo jen "málo". Vstát a bojovat za svůj životní příběh. Hledat a přijmout podanou pomocnou ruku. Ne ji apaticky natahovat pro almužnu a krabici s laciným chlastem.
