Musí to být fajn. Mít tříletou čistou hlavičku a nic moc nevědět o světě kolem. Nevědět nejen o voličích SPD, které nevinná cesta do školky může pořádně vydráždit. Dráždí to cizí slovo, kterému mnozí z nich ani nerozumí. Inkluze.
Na malé školkáčky čekají ve třídách už paní učitelky - asistentky. Budou jim pomáhat se začleněním mezi ostatní "normální" děti. Budou jim nápomocné i v situacích, které budou pro ně mnohem obtížnější než pro ostatní děti. Každé zdravotní postižení je překážkou na cestě k ostatním. Překážkou k prožití co nejvíc "normálního" života. I ten úplně normální život, který mnoho lidí považuje za samozřejmost, může být pro mnoho dětí vzdálený a nikdy nenaplněný sen.
Za naši rodinu mohu říci, že jsme vděčni za každou pomoc pro našeho školkáčka. Bude ji potřebovat. Tak jako i ostatní zdravotně postižené děti. Nejsou žádným vředem na "zdravém" českém školství, který je třeba odstranit....
Proč jsem na začátku zmínil voliče SPD? " Zdravé školství bez inkluze". Tak vloni hlásal předvolební slogan u hlavy Tomia Okamury. Vzpomínáte si ještě na ten příběh ze života? Na příběh řidiče autobusu, kterým byl vyzdoben volební plakát? Znechucený řidič odmítl s takovým heslem vyjet na svou trasu. Proč?
Sám byl tatínkem dítěte, které díky inkluzi mělo možnost chodit se svými vrstevníky do "normální" školy. Nehodlal se podílet na urážení a poplivání dětí v inkluzi. Nehodlal plivat po svém dítěti. Sympatické a chlapské gesto. Nic na způsob ubožáků, kteří na pokyn vůdce hloupě a nenávistně virtuálně vyřvávají v diskuzích na netu. O něčem, o čem vůbec nic neví. Součástí zdravého školství jsou i začleněné postižené děti....
Další autobus. Tenhle jede už v jiném příběhu. Je to filmový příběh a autobus je školní. Často na tuto scénu ze slavného filmu nyní myslím. Do autobusu nastupuje malý kluk, který je z pohledu ostatních dětí jiný. Nikdo ho nepustí k sobě sednout. Zůstane bezradně stát na konci autobusu...
....VÍM, KDY JSEM USLYŠEL TEN NEJSLADŠÍ HLÁSEK NA CELÉM SVĚTĚ. NIC KRÁSNĚJŠÍHO JSEM V ŽIVOTĚ NEVIDĚL. BYLA JAKO ANDÍLEK....( sedni si tady jestli chceš) A TAK JSEM VEDLE NÍ SEDĚL A POVÍDAL SI CELOU CESTU AŽ DO ŠKOLY...A OD TOHO DNE JSME BYLI POŘÁD SPOLU....JEDNO TĚLO A JEDNA DUŠE....BYLA MŮJ NEJVÍC NEJVĚTŠÍ PŘÍTEL. MŮJ JEDINÝ PŘÍTEL.
Práce školkové asistenky by měla být především o pomoci začlenění svého malého klienta mezi ostatní děti. Všichni ti malí špunti by měli hned od školky vědět, že jsou i "jiné" děti, které neměly tolik štěstí jako oni. Měli by se učit, že i ti "jiní" jsou součástí společnosti. Není to někdo, komu by se měli vysmívat, urážet ho a ponižovat.
Jak to říkala moudrá maminka kluka ze školního autobusu?
NA CO KOUKÁTE? COPAK JSTE V ŽIVOTĚ NIC TAKOVÉHO NEVIDĚLI? NIKDY SE NAD TEBE NIKDO NESMÍ POVYŠOVAT FORRESTE. KDYBY NÁS CHTĚL MÍT BŮH VŠECHNY STEJNÉ, KAŽDÝ BUDE MÍT NA NOHOU TO, CO TY....
U někoho je hned na první pohled vidět, že je jiný. Někdo má své zdravotní postižení či jinakost ukrytou v sobě a první pohled může zmást. Něco toho jiného se u "normálních" dětí může projevit až v dospívání. Najednou jsou také jiné. No a co? Každý jsme jiný a přesto jsme všichni stejní. Máme stejné představy a sny o životě. Touhy jak ho nejlépe prožít a naplnit.
....TY NEJSI JINÝ. JSI STEJNÝ JAKO OSTATNÍ. TY NEJSI JINÝ
Už je ráno. Je stejné jako ty ostatní a to přesto, že je dnes pro nás výjimečné. Skoro slavnostní. Náš malý školkáček ještě spí a za pár minut se mu už změní život. První probouzení do školky a první samostatný krůček do života. Máme trochu obavy. Je tak snadný cíl. Jak se k němu budou ostatní děti chovat? Najde si kamarády ke společným hrám? Jak bude reagovat v situacích kdy zjistí, že život není pohádka a zlo se může skrývat úplně někde jinde?
Tak jdeme budit a za chvilku už půjde náš "jiný" a přesto stejný jako ostatní děti inkluzivní školkáček na to.....
