- Napište nám
- Kontakty
- Reklama
- VOP
- Osobní údaje
- Nastavení soukromí
- Cookies
- AV služby
- Kariéra
- Předplatné MF DNES
Zasloužená karma. Lidé by si měli uvědomit, že Československá strana lidová fungovala za minulého režimu jako jedná povolená platforma, na které mohli fungovat křesťané. Lidovci třeba pořádali poutě pod rouškou vlastivědných zájezdů apod.
I můj strýc se potkal s panem Grebeníčkem starším, ale jistě jemu odpustil a modlil se za jeho spásu. Proč se tak domnívám? Totiž strýc byl nábožensky založený a nikdy mi o peklu, které za 6 let ve věznicích prožil, moc nevyprávěl. Vím to od jeho přímých příbuzných. Dokonce se v Leopoldově v padesátých letech potkával se s.Husákem, jaké paradoxy ona doba přinášela. A za co "seděl"? Nechtěl přestoupit od ČSSD do KSČ, tak jen za to...
Děkuji za Vaše svědectví. Možná by stálo za to příběh dědy zveřejnit. Lidé zapomínají.
No, mám se ve zvyku vracet d diskusí, kam jsem přispěl. Už kvůli reakcím.
A koukám, že pane Zdechlovský chodíte do diskusí. To běžné není.
Jsem rád, že to tak je. Potvrzuje mi mé mínění o Vás. Opravdu Vás považuji za politika hodného toho jména a tedy i za kompetentního (odpovědného) politika - jednoho z mála. Nikoli bez chyb a omylů, nikoli tedy nějakého svatého, neomylného. Chyby a omyly jsou nedílnou součástí naší existence - každého bez výjimky.
A k mému příspěvku jen tolik - věřím, že jste jej pochopil. V jednom slova smyslu. Netýká se oněch smutných příběhů, jak se zřejmě domnívá pan Trizuljak, ani jakékoliv viny na nich běžných členů Vaší strany - přinejmenším drtivé většiny. Nejsou ničím takovým vinni - v té drtivé většině. Nicméně ten můj příspěvek je i dvojmyslný a platí oba jeho smysly. Věřím, že časem pochopíte proč jsou platné oba. Na některé věci musí ale přijít každý sám.
Dobrý den, pane Špáto, snážím se skrze diskuse načerpat zpětnou vazbu. Na idnes se poslední dobou diskuse výrazně zlepšily, a proto je dobré tu číst a diskutovat i s těmi, kdo Vaše názory a pohledy nesdílí.
Jinak k tomu co píšete. Člověk je krásný díky jeho omylům a chybám. A buď se z nich poučí, nebo ne. A já věřím, že jsme se z nich poučili.
Karma. Ten příběh je smutný. A zároveň obdivuji vnitřní sílu toho člověka, který se nepodvolil bestiálnímu mučení. Zasluhuje obrovskou úctu.
A jako národ bychom možná měli méně úpět nad tím, kdo všechno nám kdy ukřivdil, utiskoval nás, zradil nás atd. Potřebujeme pravidelně zvedat hlavu a připomínat si ty vzácné lidi, kteří se nepodvolili. Jejich čest a velké srdce.
Pan Haluza byl jistě statečný člověk a zaslouží uctu.Ovšem něco musím Vašemu blogu vytknout,tvrdit že se s Emilem Zátopkem mohl setkat až po roce 1989 je nesmysl.Oba pánové žili v Československu a v osobním setkání jim jistě nikdo nebránil....
Ano mohli, ale nesetkali se. Emil Zátopek byl pro režim hrdina a Haluza odpad společnosti. Pro Haluzu by to určitě byla satisfakce jako blázen, ale pro Zátopka by to mělo určitě neskutečné následky.
Postavit na příběhu jednoho statečného člověka obhajobu chování celé partaje za totality asi není to pravé ořechové. Protože lidé, kteří se hlásí k církvi jsou nemlich stejní, jako ti, co jsou mimo, tedy někteří slušní a někteří neslušní
Není to příběh jednoho člověka. Takových příběhů Vám mohu dát stovky. Není ojedinělý.
Pane poslanče Každý se může splést. Takže prosím pouze vězte, že Desítky lidí jsou neživotné.
Ještě by se dalo omluvit, že ve vedení měli tyhle dva zrádce, ale už se nedá omluvit, že i poté tam lidé vstupovali.
Kdybych v té době žil, stačilo by mi vidět ty dva výtečníky a rozhodně bych přihlášku do strany nepodal.
Za minulého režimu jsme byli tlačeni k mírné masové kolaboraci (volební frašky, povinná účast na veřejných schůzích, povinné prvomájové průvody, v roce 1977 byl možná tlak na to, aby lidé podepisovali odsouzení Charty 77), ale vysloveně angažovat se nemusel nikdo. Nikoho nenutili vstupovat do jakékoli politické strany nebo třeba jako profesionála do StB. Nikoho nenutili, aby tu podpisovou akci na odsouzení Charty 77 organizoval. Na to měli dost přesvědčených nemyslících bezmozků i dost lidí sice myslících, ale kariéristicky založených.
Každý člen KSČ, který tam vstoupil po začátku politických procesů roce 1948, svou přihláškou dodatečně schválil ty politické procesy. Každý člen KSČ, který tam vstoupil po nástupu Husáka do čela strany, svým vstupem dodatečně schválil přepadení naší země armádami Varšavské smlouvy. A každý, kdo vstoupil do lidové strany poté, co tam řádil Plojhar, dodatečně schválil právě to Plojharovo řádění.
Já bych to zjednodušil. Všechny strany Národní fronty kolaborovaly s komunisty.